Deméteřin deník

+18

Opravdu vás varuju. Na tomhle díle jsem se vyřádila. Takže pro ty co sexuální scény nemají příliš v lásce,tak ať tohle raději nečtou.A myslím to vážně! Při případné psychické újmě neříkejte,že jsem vás nevarovala!...                       

I love my brother-3 část

„Zlatíčko musíš vstávat do školy.“ozvalo se vedle mě, a nezbedná ruka,která zajela pod peřinu mě taky nenechávala v klidu.Teda né,že bych nebyl vzhůru dlouho,ale tohle ranní buzení,které se pomalu začínají měnit v milostnou předehru,si nenechám nikdy ujít.

„A co když tvoje zlatíčko řekne,že nikam nejde,že zůstává v pelíšku?“ zavrněl jsem sladce.

„Tak by jsme ho mohli nějak přesvědčit.“

„Hmm a jak třeba?“provokoval jsem.

„Třeba takhle?...“ S tím se překulil a ocitl se nade mnou.stáhnul mi peřinu a přitiskl se na mě.Začal mě vášnivě líbat. Já jsem se snažil mu to nijak neulehčit a nechal jsem pusu zavřenou. Ať se snažil jak chtěl nepodařilo se mu mě donutit mě ji otevřít.

Vzdal se tedy mých rtů a přejel jazykem od mého ouška,přes krk,až ke klíční kosti      a jemně  mě do ní kousnul.Zalapal jsem po dechu a nedobrovolně otevřel pusu. Okamžitě toho využil a vnikl mim jazykem dovnitř.

Chvíli jsem ho nechal-ať si hraje,ale pak ho nekompromisně kousnul do jazyka. Zasykl bolestí a ublíženě se na mě podíval.

„Tak koťátko vystrkuje drápky,co? Jak se ti líbí tohle?“ s tím se přisál na můj krk.

Na tohle místečko jsem byl obzvlášť háklivý. Zavrtěl jsem se a odklonil hlavu stranou,aby měl lepší přístup.Okamžitě využil mé povolnosti a zajel mi kolenem mezi nohy.

Čím to je,že on si se mnou smí dělat vždycky co chce?

Ještě chvíli jsme se mazlili,ale pak už byl opravdu čas vstávat.On se celou dobu nepouštěl mého krku a rukama laskal moje bříško.

Pak jsem ho ze sebe shodil dobře mířenou ranou…no vy víte kam :-P….

Hraně se svíjel na posteli a klel. Já jen stál nad ním a královsky se bavil.

„Být tebou,tak se tak moc nesměju.“řekl a zadíval se na mě. Sjel mě pohledem od hlavy až k patě, a pak se začal smát pro změnu on.

Dotčeně jsem se zamračil. „Co je tady sakra k smíchu?“ čertil jsem se.

„Podívej se do zrcadla.“poradil mi.

„Eee?“ Ozval sem se nechápavě.

Adrien si povzdechl,zvedl se z postele a dovedl mě do koupelny.Upřel jsem pohled do zrcadla,…..ale nic jsem neviděl.Otočil jsem se na něj se na něj se všeříkajícím pohledem. Jeho úsměv se ještě rozšířil a dotknul se mého krku. Vtom mi to došlo.S hrůzou jsem se kouknul do zrcadla a…

„To se mi snad zdá.To jsi udělal schválně! To je snad zlej sen!.......Proč?“ nadával jsem mu a koukal na svůj krk posetý cucfleky.

„No víš lásko chtěl jsem si tě jenom označit,aby každý viděl,že tenhle nádhernej a sladkej kluk už je zadanej.“

„A jak myslíš,že to asi schovám? Seš vůbec normální? Myslíš,že to make-up překryje?“

„Ehmm  nooo…“

„To si snad děláš srandu né?“Pomalu jsem zvyšoval hlas,až jsem téměř křičel, a dostával čím dál,tím víc hysterický podtón.

Ten parchant se nenápadně z koupelky vypařil a nechal mě svému osudu.Myslel jsem si,že dostanu infarkt a podrážděně na sebe začal patlat všecko,co mi přišlo pod ruku-výsledek nebyl ani z daleka dostačující. No nic…zavrčel jsem na sebe do zrcadla a šel ne sebe natáhnout oblečení.

Když jsem vešel do kuchyně,Adrien už seděl u stolu a snídal. Úsměvem na tváři mi přisunul hrnek čaje a sušenky.Probodl jsem ho pohledem ,ale čaj si vzal.

Nemluvil jsem s ním celé ráno,a úspěšně odolával všem jeho pokusům mě políbit. Až v tramvaji jsem se o něj pohodlně opřel a nechal jeho ruce,aby se mi obtočily kolem pasu.

„Copak,už se zase bavíme? Nebo máme jenom mazlíčkovací náladu?“zašeptal mi posměšným hlasem do ouška.

„No to zrovna né,ale našel jsem řešení.Zapomenu na tohle všechno…A dotknul se svého krku. „když mě vezmeš dneska do kina.“navrhnul jsem své alternativní řešení. No a mu nezbývalo než souhlasit,jestliže si mě chtěl udobřit a já si brousil nůž na odpoledne.Klidně jsem ho nechal ať si mě v tramvaji oťapkává,třebaže se na nás pohoršeně dívalo několik lidí, protože cena za tohle všechno bude vysoká.

…………………………………………………………………………………

Bože já se snad propadnu hanbou pomyslel jsem si. Lidi se na mě „strašně nenápadně“ koukali a šeptali si. Ale co mě nejvíc dojalo,bal můj kámoš Aneu,který  mě jako obvykle čekal před školou.

Jeho pohled se zasekl na mém krku a na jeho tváři se objevil připitomělý úsměv.Už se nadechoval a otevíral pusu,aby mi sdělil onu neblahou skutečnost. Podrážděně jsem na něj vyjel.

„Nic mi neříkej! Nechci nic slyšet!“snažil jsem se zarazit jeho myšlenky….marně.

„Hmm,tady měl někdo vášnivou nos…Jaké to bylo? Dal všude po domě svíčky a potom…?“snažil se ze mě vytáhnout informace.

            „Žádné potom nebylo!“ vykřiknul jsem zlostně,otočil se na patě a vyrazil do třídy.Dneska to s ním vážně nemělo cenu.

            Podobné narážky spolužáků jsem snášel celý den. Kypěl ve mně hněv na Adriena a neuvěřitelně jsem se těšil do to ho kina, i když jsem většinou podobné kulturní akce nesnášel. Hodlal jsem se klidně snížit,jen abych mu to mohl vrátit i s úroky. Zrovna teď jsem byl hrdý na svou fantazii jež začala pracovat na plné obrátky. Máš se na co těšit miláčku….!

…………………………………………………………………………………………

Spěchal jsem domů.Adrien měl dneska o hodinu víc,takže jsem měl trochu času. Celou cestu jsem vymýšlel,co si obleču.Modré už jsem měl plné zuby a nic originálního mě nenapadalo.

Vzal jsem útokem skříň a hledal. Oblečení lítalo po pokoji,ale já pořád nic nenacházel. Že bych začínal být až tak vybíravý?Už jsem zvažoval,že to vzdám, když jsem na posledním ramínku,úplně v zadu našel takové bílé šaty. Úplně jsem na ně zapomněl.Měl jsem je už roky, ale nikdy jsem je nenosil,protože mi byly moc úplé.

Zkusil jsem si je…Ano,naprosto dokonalé! Úplé,naprosto vypasované šaty,které mě dělaly ještě hubenějším,než už jsem byl,byli jako dělané pro tuhle příležitost. Byli zdobené růžovými mašličkami a sukýnka byla nařasená a končila těsně pod zadečkem.

Ale co s vlasy?Vletěl jsem do koupelky a přirazil za sebou dveře. Zapřemýšlel jsem se.Vzal krepovačku a začal si vlnit vlasy. Jakmile jsem byl hotov tak jsem si je pro fixaci zalakoval a na ozdobu doplnil růžovou sponečkou.

Doladil jsem i stíny. Místo modrých jsem použil sladce růžové a svůdně na sebe zamrkal. Tak hotovo,teď už jen Adrien.

Netrvalo dlouho a bouchly dveře. Schválně jsem vyšel pomalu z pokoje a opřel se o zábradlí. Našpulil jsem rty „ale filmová hvězda“ a čekal na jeho reakci.

Nezklamal. Zastavil se u prostřed kroku  přejel mě pohledem od shora dolů. Na chvíli se zastavil na mém krku,který jsem se ani nesnažil skrývat.

Usmál se na mě a v jeho očích se značila bezmezná něha,láska,ale i touha.Věděl jsem přesně na co myslí, a to byl účel.došel ke mně a pohladil mě po vlasech.

„Už jsem ti dneska říkal,jak ti to sluší, ty moje dlouhovlasá princezno?“ zašeptal sladce, a otočil mě čelem k sobě.

Nezbedné ruky šmátraly se vydaly na pouť po mých zádech a zastavily se až na mém zadečku.právě když mi vjel pod sukýnku,jsem ho odstrčil a začal se upravovat. Hodil pomě naštvaný pohled,ale já dělal ,že ho nevidím.S úsměvem jsem mu řekl.

„Nech si to až do kina,ano?A mohl by jsi se taky převléct,ať mi neděláš ostudu,“ uzemnil jsem ho.

„No,a nepomůžeš mi s převlékáním,broučku?“řekl s čertíky v očích.

Představa vidět jeho nádherná tělo, a moct se ho dotýkat a laskat a… no počkat, neměla to být pomsta?

„Promiň lásko,ale měl by jsi sebou hodit,protože za půl hodiny je začátek.“odpověděl jsem nekompromisně.

„A nechtěl by jsi to kino zrušit a radši se mnou zůstat v postýlce?...“

„Počkej přemýšlím…..ne nechtěl.“solidně jsem ho odpálkoval a on se smutný výrazem zaplul do svého pokoje.

Vynořil se v černém nátělníku a vytahaných riflích. Ze všech sil jsem se snažil neslintat až na podlahu,ale moc se mi to nedařilo…Udělal jsem krok za svou fatou morgánou. Detail,že stojím ne schodech mi nějak ušel.

„Pozor na…“

Než jsem se stačil vzpamatovat,padal jsem.Už jsem čekal tvrdý dopad,když mě „něčí“ruce zachytily.

„Tak tomu říká spadnout někomu přímo do náručí.“ Ozval se pobaveně.

Obejmul jsem ho kolem krku,a on mě pomalu snesl ze schodů.Když mě přede dveřmi postavil na zem ,tak jsem se ho odmítal pustit.

„Kdopak chtěl jít do kina místo domácího mazlíčkování?“

Tahle slova mě probrala a já odhodlaně vyrazil ze dveří. Uslyšel jsem za sebou smích a za chvíli mě už můj milovaný držel za ruku.propletl své prsty s mými a já se cítil chráněný a milovaný. Nic mi nemohlo zkazit náladu.

V kině jsme si koupili lístky ne dvoj sedačku a zrovna čekali na popcorn,když se tu objevila partička výrostků.

„Hele kluci,copak to tady máme? Hmm takové slaďounké koťátko.“ S tím mě plácnul po zadečku. Vyjeknul jsem a přitiskl se na Adriena. Ten mě obejmul kolem pasu ve stylu“soukromé vlastnictví“n výhružně je sjel pohledem.

„Jo ,tak koťátko se nám tulí. Ale ke špatným lidem ,nemyslíte?“

„Doufám,že tím nemyslíš sebe?“ prsknul jsem.

„ Co si to ku*va (nejsme sprostí,alespoň já ne *lže jako když tiskne*:-P) dovoluješ?“ a nátáhnul se k pohlavku. Bojácně jsem se přitisknul ještě víc ne Adriena a ten si stoupnul ochranářsky přede mě.

„To skus.“ Zavrčel nepřátelsky a byl připraven mě jakýmkoli způsobem chránit.

„Jen aby ses nepodělal z toho tvého blonďatého pokladu.“

„Hmm a co když jo? Hlavní je,že patří mě a ne někomu jako jsi ty..“řekl a letmo mě políbil do vlasů.

Borci se otočili a nafrněně odešli.Největší sranda byle když jeden blbeček(a pak že ne mluvím sprostě:-P) uplně bezvadně zakopnul-mohl jsem se počůrat smíchy…tedy vlastně nemohl,to bych počůral Adrienovi ruku…no počkat jak se tam dostala?

Jako kom promis jsme vybrali komedii.Sedli jsme si zrovna když začaly jít titulky a osvětlení zhoustlo. Pohodlně jsem se opřel o Adriena a hlavu si dal ležérně na jeho rameno. Odřel se o mě a dal mi roku kolem ramen.

Asi deset minut jsem sledoval film,než mě přestal bavit. Nevím kdo tuhle slátaninu vybíral….ehm,že by já?

Začal jsem mu olizovat klíční kost a ťapkat po tričku. Vrněl jsem a lísal se ,abych si vyžádal jeho  pozornost. Zabralo to,Adrien přestal sledovat film a otočil se na mě. Hodil jsem na něj ublížený kočičí pohled. Opravdu mám štěstí,že mám velké modré oči,tak že si s takovým kukučem může dělat s člověkem co chci. Neodolal a začal mě líbat. Tentokrát jsem mu nebránil a otevřel pusu.

Sám se chytnul. Nemusel jsem nic dělat.(V tom spočíval můj plán, Vzrušit ho až na hranici možností a pak ho nechat.) Sednul jsem si mu do klína a nechával se laskat. Jeho vzrušení mě tlačilo do stehna. Neodolal jsem a začal se vrtět. Pohupoval jsem se v bocích a sledoval jeho reakci.

„Nini,jestli se nepřestaneš vrtět,tak si tě tady vezmu přede všemi.“

Schválně jsem se zavrtěl a zajel mu rukou za kalhoty. Lehce jsem ho zmáčknul přes látku a rychle ruce zase vytáhnul. Bylo mi zvláštní,že na tohle nijak nereagoval. Kouknul jsem se a on…Jeho skelný pohled upřený na plátno mluvil za vše. Šlo z něj vyčíst, jak moc se snaží udržet v klidu a nevšímat  si mě. Tím se mě dotknul. Přesně tohle jsem nenáviděl. Věděl jsem,že mi uniká možnost pomsty a já přemýšlel jak ho opět dostat do formy.

Vzhledem k tomu,že mé sexuální zážitky byly téměř nulové a já se řídil pouze instinktem,nebo fantazií,tak jsem nevěděl co dál. Mé citlivé místečko je na krku,tak že on musí mít taky takové. Otázka zní kde.

Rozhodnul jsem se to risknout.Olízl jsem mu ušní lalůček a skousnul.Bingo! Adrien s sebou trhnul a podíval se na mě.V očích mu hrála ohníčky vášně a potlačovaného chtíče. Chtěl mě tady a hned. Já ho chtěl taky, ale tohle měly být pomsta,néé? No nic, nechám to na jindy…

Adrien přebral vedení. Pohotově sklopil opěrky vedlejší sedačky a položil mě na záda. Vzhledem k tomu,že jsme předtím seděli na dvousedačce,tak tady bylo dost místa. Jediné minus bylo,že ob šest sedaček seděla nějaká paní ve středních letech. Na štěstí byla právě zaujatá filmem. I když na štěstí pro nás, nebo pro ni?

Přitiskl se na mě a začal mě hladově líbat. Jazykem zkoumal mou pusinku. Byl jsem tak rozrušený a rozdováděný,že jsem se taky připojil.(Což jsem většinou nedělal.) Naše jazyky tančila tanec vášně a naše mysl myslela pouze na to udělat tomu druhému dobře.

Jednou rukou mi zajel do vlasů a druhou mě hladil po bříšku. Rozpojil náš polibek a zadíval se do mých touhou zastřených očí. Jen jsem nesouhlasně zakňučel a přitáhnul si ho k polibku. Ochutnával jsem jeho voňavou pusinku. Nádherná chuť,až se mi zato čila hlava.

Ani jsem si nevšimnul,když mi vyhrnul sukýnku a vtlačil koleno mezi nohy. Postřehl jsem to ,až když zatlačil a já se neudržel a zasténal. Asi se mu to líbilo a tak mě „tam“ začal hladit. Opustil mé rty a přisál se na klíční kost. Bylo mi už jedno jestli mi tam udělá další cucflek. Bylo mi už všechno jedno. Jen ta touha….

Začal jsem ho hladit pod tričkem. Měl strašně jemnou pokožku. Moc se mi líbila a moc mě bavilo ji hladit, ale už jsem chtěl víc. Chtěl jsem cítit jak do mě vniká,jak jsme propojeni a jak mám v sobě jeho tekutinu lásky. Slyšet ho sténat mé jméno,a chtěl jsem to hned!

Vjel jsem mu za látku kraťasů. Hladil jsem ho po zadečku. Pomalu jsem svou pozornost zaostřovat na pásek od kalhot. Začal jsem mu jej rozepínat, ale Adrien mě zastavil.

„Počkej broučku,ještě né.“ S tím se polibky přesunul až na má stehna. Jazykem mi přejel až k rozkroku.Lehce mě přes látku skousnul a já o sobě dal pět vědět.Rychle stáhnu tuhle nepotřebnou látku a vzal mě do úst.Byl to naprosto úžasný pocit. Má láska mi dělala dobře a to, že jsme v kině mě vzrušovalo ještě víc.Už jsem si myslel,že prasknu, ža se neudržím a vybuchnu,když přestal. Nesouhlasně jsem zavrčel.

„Vydrž,tohle se ti určitě bude líbit.“

Nejdřív mi přejel prstem po rtech. Pak mi zajel do pusy. Byl jsem tak omámený,že jsem ho nechal. Svým nasliněným prstem mi přejel po otvoru. Poté do mě začal vnikat. Leknul jsem se a automaticky svaly zatáhnul. Ucítil to. Přestal do mě dál pronikat a snažil se mě rozptýlit.

Hladil mě po bříšku. Mapoval mou hruď rukama a čechral mi vlasy. Opravdu jsem na prst zapomněl povolil.

Vniknul do mě celým a střídavě vyjížděl ven. Překvapivě to nebolelo,ale přinášelo obrovskou slast. Vůbec jsem si nevšimnul,když přidal i druhý prst. Jen při třetím to začalo bolet a já se musel hodně přemáhat,abych zase nezatnul. Pak ze mě vyšel úplně.

Slyšel jsem, jak si rozepíná kalhoty.  Najednou jsem dostal strach. Můj strach se mísil s touhou po jeho těle a s pocitem uspokojení. Tyto dva pocity přece jen převládaly.

Políbil mě a zadíval se mi do očí. Uviděl jsem v nich lásku a touhu smíchanou a něčím, v čem jsem vyčetl , že mi nechce ublížit,že klidně počká.

Sotva znatelně jsem kývnul, zavřel oči a co nejvíce se uvolnil. Pronikal do mě.  Na začátku to bylo docela v pohodě,ale po tom. Po tom to začalo strašně bolet a pálit. Vyhrkly mi slzy bolesti. Začal mi je pomalu slíbávat. Pak prudce přirazil a vnikl do mě celý.

Bolestí jsem hlasitě vykřiknul. Nevím kolik lidí se na nás otočilo, ale mě to bylo v tuhle chvíli úplně jedno. Nic kolem mě neexistovalo,vůbec nic,jen ta bolest. Cítil jsem se jako ztracený v temnotě bolesti,úplně sám.Jako v začarovaném kruhu z jehož už není úniku.

Ucítil jsem dotyk. Už jsem nebyl sám. Něčí polibek mě pomalu vytahoval výš.Tam nahoru pryč z temnoty.Jako podzimní vánek jež zvedá zbarvené lístky do vzduchu.

 Čím výš jsem byl, tím menší bolest a temnota byla. Mizela a spolu s ní všechny negativní pocity které ve mně byly. Už jsem nabyl v temnotě,ale na opak. Vyhříval jsem se na výsluní. Na výsluní veškeré slasti,která je na světě dostupná i nedostupná. Vášeň mě obklopovala jako ohníček, jako chakra,která je potřebná k životu. Proudila okolo mě a dotýkala se mé pokožky. Pak do mě začala proudit já cítil teplo,které vyzařovalo z mého nitra. Rozlévalo se mým tělem a dohánělo mě k šílenství.Ovládalo mé tělo i mysl.

Přitisknul jsem se k Adrienovi,aby pocítil ten žár vyzařující ze mě. Jeho tělo bylo také horké,ale né jako to moje. Ale stejné na tom bylo,že v něm byl ten samý žár, stejná vášeň jako v tom mém. Vycítil jsem to.

Zkušebně jsem se pohnul. Oheň ve mě se rozproudil a rychlostí blesku sežehl mé tělo od hora dolů. Nepoznaná slast naprosto pohltila mou mysl a zatemnila smysly. Odhodila všechny zábrany,které mi ještě zbývaly a vpustila do mě energii. Přestal jsem vnímat okolní svět,jestli jsem ho ještě vůbec vnímal a jako smyslu zbavený začal přirážet.

Slyšel jsem někoho k řičet. Někoho křičet naprosto nesmyslné slova a vydávat podivné zvuky. Dál jsem přirážel. Najednou obláček na kterém jsem seděl vyletěl k obloze. Můj obláček se ocitl až u hvězd,až na mléčné dráze, a nebyl jsem sám.Adrien tam byl se mnou a držel mě kolem pasu.

Vznášeli jsme se v oblacích a objímali se. Létali jsme jako ptáci a užívali si letu jako mláďata,která poprvé vyletí z hnízda. Ostatně já opravdu vyletěl poprvé. Užívali jsme si lásky ve které jsme se skoro topili a vnímali ticho a volnost,která se nám otevřela. Ano nádherné ticho, které porušoval pouze můj a Adriánův zrychlený dech. Jenom dech nás dvou a…..

„Okamžitě opusťte prostory kina, nebo na vás zavolám záchytku za mravní ohrožování osazenstva.“ Sdělil nám nepříliš šetrně hlas,který se snažil působit chladně,ale přes to v něm bylo cítit nejistotu a stud.

Ani se nedivím,že na nás přišla ochranka. Protože jsme byli „mírně“ hlasití a narušovali chod kina.

 Ten člověk kterého jsem slyšel předtím křičet a sténat,jak jsem po sléze zjisti jsem byl já. A podobných věcí jsem se postupem času dozvěděl víc.

Nic jsme na to neřekli. Rychle jsme se od sebe odlepili a začali se upravovat. Ochranka se od nás taktně otočila  a my měli alespoň trochu soukromí. Během půl minuty jsem byl oblečený a za delších 15 vteřin jsem razil ven. Adrien mi byl těsně v patách.

Opřel jsem se o vstupní dveře budovy a ze srdce se rozesmál.

„Viděl jsi to? Viděl si jek se tvářil? Vypadal jako by nás chtěl smazat z povrchu zemského,nebo přinejmenším zchladit tou tvojí kofolou.“

„ No nevím,ta zrovna moc studená nebyla.“smál se Adrien se mnou.

„Ale stejně to bylo dneska dokonalé, Nic krásnějšího jsem zatím nezažil. Sice neplánované,ale krásné.“prohodil jsem zasněně.

„Jsem rád,že se ti to líbilo.Alespoň si to můžeme zopakovat častěji.“

„Zase tak často né.“poukázal jsem na svoje dolní partie,které jsem už začínal cítit.

„A taky by jsme mohli zvolit nějaké méně nápadné místo.“brouknul jsem.

„Jo,a to že jsem rozcuchaný,ulepený a pomačkaný vůbec nezmiňuju.“řekl jsem na oko uraženě.

„Ale ty můj chudáčku.“politoval mě. „S tím musíme něco udělat.“

„ Jo to by jsme mohli.Například dát si sprchu.“

„Hmm, a ve sprše třeba i druhé kolo.“řekl s naprosto vážnou tváří.

Šokovaně jsem zamrkal. Já vlastně ani nevím jakého to mám doma maniaka… Rozverně jsem na něj zamrkal ala „no tak si mě chyť“ a vyrazil k domovu.

Byl jsem ulepený, pomačkaný,ale šťastný a zamilovaný. Měl jsem svou lásku,svého miláčka(který už mě tase držel za ruku),svého prince,který tady bude„doufám“pořád se mnou.

Ehmm, s tím jeho omezováním osobní svobody bychom měli začít něco dělat, to už hraničí se závislostí……Já a závislost? Toho by se dalo patřičně využít…..zamyslel jsem se ……Né radši nemyslet!zavrhl jsem své myšlenky…

…………………………….konec……………………………