I love my brother
I love "my" brother
Třískly dveře a domů přiletěl
brácha. Slyšel jsem jak si zouvá boty a dupe do patra. Bleskově jsem přejel
svůj vzhled v zrcadle.Své blonďaté,rovné,po lopatky dlouhé vlasy ve
kterých byly sem tam pramínky čistě bílé barvy jsem měl sčesané na boční
pěšinku,a sepnuté světle modrou sponkou,aby mi ofina nepadala do očí.Bílé mírně
vypasované tričko a opět bílé kraťásky.Dlouhé ,no i když při mojí výšce spíše
krátké nohy,jsem měl dokonale vyholené a nakrémované voňavým krémem.Stejně jako
celé tělo,protože jsem se před chvílí koupal.
Make-up jsem měl taky
v pořádku.Řasenku která rámovala moje modré oči jsem neměl rozmazanou,tak
jako u mě bývá ve zvyku.Rty jsem měl přetřené jen leskem,protože jsou od
přírody téměř dokonalé.
Nevím proč,ale poslední dobou
jsem se přistihl, že se maluju a strojím vždy,když čekám na bratra.otočil jsem
se od zrcadla a šel za ním.
„Ahoj. Kam se tak ženeš?“odvětil
jsem nezaujatě.
„Přece nenechám svého ,,milovaného,, brášku trávit
narozeniny samotného. Ne mám tě přivést do té nové restauračky na rohu
ulice.naši už tam čekají.“
Polila mě hrůza při představě
rodinné oslavy.Bože jek já tuhle řízenou zábavu nenávidím..
„Můžu jít takhle?“ řekl jsem a modlil se ať moje milovaná
matinka nemá nějaké speciální požadavky na výstroj.
„Matka nic neříkala, a upřímně ty vypadáš nádherně naprosto
ve všem. Ať je to pytel od brambor,nebo kraťounká sukýnka.“
Tahle lichotka mě zahřála na duši
a já se hned cítil lépe.
„Co říkáš na mě? Nebudu ti dělat
na oslavě ostudu?“řekl a v očích se mu zablýsklo.
Bráška měl stejné blonďaté sestříhané vlasy jako já,ale on
je měl jen po ramena a měl v nich černý melír. Smaragdově zelené oči ve
kterých jsem se utápěl… Maloval se stejně jako já. Byl sice o dva roky
starší,ale měl taky takové něžné ženské rysy jako já.No prostě bráchové na
první pohled.
„Po pravdě? Spíš se bojím aby nás
neustále neotravovaly servírky žadonící o tvoje číslo…“Rozverně na mě mrknul a
začal se upravovat.
Byla to pravda. V upnutém černém tričku a riflových kraťasech
(teda jestli se tomu kousku látky dalo říkat kraťasy) vypadal naprosto
k zulíbání. Ostatně jako vždy…
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………
„Ahoj mami“pozdravil jsem
rodiče.Naši seděli u obrovského stolu,kam by se vešlo nejmíň deset lidí. Jediná
výhoda byla že byl oddělený přepážkou. Zapřemýšlel jsem kam si sednout,a
podíval jsem se při tom na bráchu. Usmál se na mě a ukázal na místo vedle sebe.
Bez přemýšlení jsem si tam sednul a čekal co se bude dít dál. …………….( to že
nenávidím rodinné oslavy jsem už říkal?)
Toho
dlouhého a naprosto nudného proslovu stylu že je mi už patnáct a mám se chovat
zodpovědně…vás ušetřím.Stejně jsem to pouštěl jedním uchem dovnitř a druhým
ven.Končilo to tím,že jsme si dávali večeři.dal jsem si plátek masa s rozpuštěným
sýrem a broskvemi.
Když jsem
dojedl,tak mě něco napadlo.Naprosto geniální plán….teda pro mě. Vždycky jsme
sem s bráškou rádi provokovali. Byl jsem zvědavý co řekne na tohle…Když
mám narozky ,tak si to můžu dovolit.Usmál jsem se při svých myšlenkách.
Objednal
jsem si piškot se spoustou krému a celými jahodami.Vyzývavě jsem se kouknul na
bráchu.Tomu zatím nic nedošlo.Jen na mě hodil znuděný pohled stylu:“To se fakt
musíš cpát vždy,když vylezeme někam na veřejnost? Jako kdybychom ti nedali doma
najíst…“
Číšník mi
přinesl mou objednávku na luxusním talířku se zajímavě zdobenou lžičkou.Jakmile
mě přestalo bavit házet onou lžičkou na Adriena prasátka (což mě bavilo dost
dlouho a matka mě liskala pohledem-na to je ona dobrá..kdyby uměla vraždit pohledem
tak je tu jen černá díra..) jsem si nabral velikánskou jahodu a krém.Začal jsem
ji jíst ala „Doktor Ether,, no jak ta malá holka v té reklamě tu jahodu
převaluje v puse a je celá od krému,přesně to jsem udělal.
Celou dobu jsem se při tom koukal na bráchu.Ten když
pochopil můj záměr jen na sucho polknul a zatrnulo mu.
Smyslně
jsem polkl a olízl si rty. Nabral jsem na lžičku krém a dl si ji do pusy.Pak ji
zase ještě s polovinou krému vytáhnul a začal ji olizovat,jako by to byla
ta největší dobrota…a to vlastně byla. Ten chudák nevěděl z které do
které. Snažil se na mě nedívat,ale stejně mu to nedalo.Litoval jsem,že jsem si
nedal banán politý čokoládou,kterej tady dělaly taky…..chudák Adrian.
Právě když
jsem si olizoval prst zapatlaný od pěny,se Adrien zvedl s tím, že si musí
odskočit.Teď pro změnu zatrnulo mě když jsem viděl jak si nenápadně zakrývá
rozkrok.
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
Vážně jsem
to asi přehnal pomyslel jsem si.Bráška se semnou celou cestu domů nebavil a
díval se na mě pohledem který mluvil za vše: „Jo přehnal jsi to chlapečku.
Předvádět se před našima jo? Tohle znamená válku je ti to doufám jasné?“
Měl jsem
v celku strach co se bude dít,protože doma to bude nevyrovnaný boj.Tam mě
má v hrsti. Přes to jsem se nevzdával myšlenky,že vždycky nemusím jen
prohrávat.Obzvlášť když je to teď1:0 a JÁ vedu.
Že ne na
dlouho jsem zjistil záhy.Seděl jsem na gauči u televize ve svojí oblíbené noční
košilce a koukal se na Výměnu manželek,protože tam nic jiného nebylo.Noční
košile,šaty nebo vůbec sukně mám nejradši. Když nemusím mít kalhoty,tak
nejradši vyrážím v sukýnce.Jen do školy ji nenosím,protože sukně na naší škole znamenají snadnou kořist.
Znuděně
jsem koukal na TV a žmoulal okraj košile. Prásknut dveří mě ani
nepřekvapilo.Brácha se sprchoval.Vždycky třískal dveřmi,co si jen pamatuju.Když
jsem uslyšel kroky tak jsem automaticky skrčil nohy abych udělal místo na
pohovce.To jsem ještě netušil co mě čeká!!!
„Nini?“
Otočil jsem se po hlase vyslovující mé jméno. To jsem neměl dělat. Adrien stál
nahý v pokoji. Teda téměř nahý. Halil ho jen ručník ovázaný kolem pasu.
Nemohl jsem
z něj spustit oči.Byl to božský pohled. Mokré blonďaté vlasy měl slepené
do pramínků a stékala mu z nich voda po hradníku až na bříško a poté se
vsakovala do ručníku.Málem sem zapomněl dýchat,když si začal natáčet na prst
svůj černý pramen vlasů a provokativně vyšpulil rty. Přešlápl z nohy na
nohu a mírně prohnul bok.
„Mohl by si
mi prosím namazat záda?“ zeptal se nevině. Jasně jsem v tom slyšel výzvu a
snažil se odolat.Nemohl jsem,nemohl,ale nechtěl jsem to vzdát.
Podal mi broskvové tělové mléko a sedl si na podlaho
k mým nohám,abych na něj dostal,protože byl skoro o hlavu vyšší než já.
Vymáčknul
jsem krém a položil ruce na jeho vypracovaná ramena. Snažil jsem se nevnímat to
božské tělo pode mnou. Snažil jsem se nevnímat tu bělostnou a hlaďounkou
pokožku pod mýma rukama. Vpíjel jsem se do ní pohledem a představoval si jak
asi chutná.Právě když jsem mu přejel přes boky a on se zavrtěl, tak sem to
neustál.Zasténal jsem a probral se z transu. Strhnutím jsem se dostal do
reality.Snažil jsem se uklidnit,ale to se mi s ním pod sebou moc
nedařilo.I když už jsem přesvědčil mysl nevymýšlet si žádné perverzní obrázky a
uvažovat chladně,tak zklidnit mé mužství se mi nepovedlo.
Vyběhl jsem
z obýváku do svého pokoje. Zabouchnul jsem dveře a svezl se na podlahu.
Zhluboka jsem dýchal a pomalu se uklidňoval. Nenávidím ho!pomyslel jsem
si.Hajzlík,takhle mě dostat! Skóre už je 1:1. Byl jsem naštvaný, a to hodně.
Po
chvíli hořečnatého přemýšlení mě přeci
jen něco napadlo.Vzhledem k tomu,že mám bujnou fantazii,tak jsem rychle
vymyslel plán.Tak bráško,chtěl jsi válku? Máš ji mít,pomyslel jsem si a křenil
se jak měsíček na hnoji nad svým novým plánem… Těš se-TOHLE jen tak
nerozkejcháš.Jo,zítra dostaneš lekci.I tvůj mladší bráška za něco stojí!
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
Ráno jsem
musel vstávat dřív,abych stihnul přípravy.Zamžoural jsem a protřel si
oči.Snídaní jsem se pro dnešek nehodlal zdržovat a vrhnul sem se do koupelky.
Pro dnešek
jsem ze sebe chtěl udělat panenku Barbie.Proto místo obyčejných modrých stínů
jsem použil sladce růžové a taky velmi světlý make-up, aby vynikly mé něžné
rysy.ještě prodlužovaní řasenku,růžový lesk na rty a výsledek je dokonalý.
Přemýšlel
jsem co s vlasy. Nic se mi nezdálo dost dobré rozpuštěné mi neladily
k upravenému obličeji,culík byl moc nudný a obyčejný a copánky byly moc
koketní.
Pak mi to
docvaklo.Vlasy jsem si nastříkal balzámem pro zvýraznění lesku a své bílé
pramínky si spletl do uzounkých copánků. Vpadalo to sladce.Pro dnešek jsem
zvolil svěží a vzdušnou vůni,která i přesto všechno byla velmi smyslná.
Vrhnu jsem
se na výběr oblečení. Strávil jsem tím už dvacet minut a pořád sem nebyl
spokojený.Nic se mi nelíbilo. Všechno se mi zdálo nedostatečné.Buď to bylo moc
(ehm jak já to slovo nerad používám) děvkařské,nebo nezajímavé. Já pro svůj
dnešní plán potřeboval vypadat sladce a nezkušeně….ne jako šlapka.Pak jsem to
uviděl. Měl jsem vybráno.
Jednoduché
bílé upnuté tričko,které zvýrazňovalo mou hubenou postavu a skvěle mi ladilo
k pleti. Mimo to jsem měl bílou hrozně rád. Byla to má nejoblíbenější
barva. K tomu jsem zvolil světle modrou volánkovou sukýnku,která mi
končila těsně pod zadečkem. Neodolal jsem a zakroutil boky. Krásně se zvlnila.
Otočil jsem se do kola a ona se vznesla…dokonalé!
Odhodlal
jsem se a přešel přes kuchyni,kde „nečekaně“ snídal Adrien.Nahodil jsem zářivý
úsměv a pohodil vlasy ,,ala filmová hvězda,,a zavlnil boky při chůzi.
„Ty jdeš do
školy takhle?“zeptal se celkem zbytečně a snažil se zakrýt podtón ve svém
hlase,který jasně prozrazoval žárlivost.
„Jo..vadí
ti to? Já myslel že mi to sluší…“ A hrál sem ublíženého.
„ To víš že
ti to sluší…jenže až moc…a víš doufám co znamenají u nás ve škole sukně?“
„Vím co to
znamená,ale víš jak rád nosím sukně a navíc…“ nedopověděl jsem. Však on si
užile o přestávce. Jen aby s tím Aneu souhlasil.
…………………………………………………………………………………………………………………………………………………..
Aneu byl
můj nejlepší kámoš už od první třídy.Nikdy mě v ničem nenechal. I
tentokrát.
„Já
jen…není to už trošku moc Nini?“
„Nemyslím si,po tom co mi udělal
včera večer..Musel jsem to hodinu rozdýchávat.
Souhlasíš teda?“
„Dobře.Tak teda o velké. Víš
určitě že to vyjde?“
„Jo,vždycky je o velké na
záchodě. Dáme si spicha hned po zvonění před záchodama Jo a ať tě nevidí“
„OK kámo mám to u tebe.“
Vydřiduch jeden pomyslel jsem si.
S tím jsme se u školy
rozloučili a šli každý do jiné třídy. Měl jsem trému,protože narážky ne mou
osobu se stále stupňovaly. Už jsem přestal počítat nabídky na rande a plácání
po zadečku už jsem taky nevnímal.
Začínal sem být slušně naštvaný
když ruka mého souseda přistála opět na mém zadečku.Sundal sem ji a hodil na
něj hrůzostrašný pohled. Nebo sem si to alespoň myslel. Do té chvíle než mi
poslal vzdušný polibek a ze zadu se ozvalo hvízdání. „Zajímalo by nás co máš
zlato pod tou sukýnkou. Co kdybych se ti tam kouknul? Třeba dneska u mě?
To už bylo příliš! Takhle okatě
přes celou třídu řvát, jek chce se mnou poustat… Radši sem se ani neotáčel a
dělal že neslyším. Bože ať zvoní! Když už sem začínal být opravdu,ale opravdu
zoufalý zazvonilo. Rychle jsem naházel věci do aktovky,teda do batůžku,protože
jsem měl batůžek abych si nekazil image.
„Čau brácho.“ Pozdravil mě Aneu.
„Už je tam?“
„Jo vcházel těsně přede mnou“
„Tak deme na to ne?“
„Víš něco mě napadlo,nesmíš to
brát osobně a věřit mi. Uvidíš bude tu pecka.“ S tím mě chytil za ruku a usmál
se na mě. Já jen spiklenecky zamrkal a vletěli jsme na záchody. HRA ZAČÍNÁ!!!
Komentáře
Přehled komentářů
Souhlasím...je to naprosto dokonalé...prosím...napiš pokračování...Nechápu proč ty nejkrásnější povídky mají jen jeden díl?...próóóóóóósíííím....*psí pohled*
...dalšíííííí...*zoufalááá*
(*Ajka*, 30. 5. 2009 14:23)je to dokonalý!!!....chci další dílek....co nejdříve xD
.................
(wendy, 25. 5. 2009 17:59)ze bude pokracovani??me se to moc libi...JA CHCU POKRACOVANI...sem zvedava co mu vyvede...xD
:-D
(Marta, 24. 5. 2009 23:49)
Tedaaaaa to nevypadá jako HRA, to je regulerní BOJ...
Hezký, jen tak dál .. :-D
.....
(Shiori, 24. 5. 2009 21:59)Co na to říct? No napadá mě jen jedno... velmi zajímavé. Těším se na pokráčko.
ejeeee
(trdielko, 24. 5. 2009 20:15).. tohle je neco noveeee toto se mi liiibi mooooc liiibi daaaaaaaal honeeem :D
..................
(akyra, 24. 5. 2009 15:26)tak to chce pokráčko a pěkně rychle je to super
:* .....
(Katy, 15. 6. 2009 22:21)