Deméteřin deník

Naruto zemřel

  Poslední slova.

  Poslední úsměv a pohlazení.

  Poslední pohled do krásně modrých očí.

  Jeho láska mu umírá v náručí a on vůbec nic nezmůže. Jediné, co teď může udělat, je držet ho v náručí a šeptat mu něžná slova.

  „Odpusť mi Naruto. Odpusť, že sem tě nedokázal ochránit. Nenávidím se za to, že sem tě uvedl do toho nebezpečí“ černovlasému chlapci po tváři stékají teplé a hořké slzy.

  Ruka zraněného chlapce se s velkou bolestí zvedne a dotkne se jemné tváře. Setře slzy, které druhému chlapci stékají po tvářích.

  „Ty za to nemůžeš Sasuke. Dělal si vše, co jsi mohl a já ti za to děkuji. Děkuji ti za ty chvíle, kdy jsme byli spolu, i když jsme spolu soupeřili,“ prsty sjede až na jeho rty a jemně se jich dotkne, „slib mi Sasuke, že toho hajzla dostaneš a že budeš žít i beze mě“ pohlédl mu do jeho očí.

  „Slibuju ti jen tu první věc a ne tu druhou. Tu ti neslibuju, protože vím, že ten boj nepřežiji“ vezme jeho ruku do své a políbí ho na dlaň. Blonďatý chlapec znal jeho odpověď dopředu, ale přesto doufal, že to bude jinak.

  „Sasuke já ti slibuji, že na tebe počkám jakkoli dlouho to bude možné“ s námahou a s bolestí zvedl svou hlavu a políbil druhého chlapce na rty. Černovlasému chlapci zůstala na rtech krev. Nesetřel si ji. Bylo mu to jedno, protože ten polibek byl jejich první a zároveň i poslední polibek.

  V povzdálí stojí Sakura a Kakashi. Vše to sledují. Sakuře po tvářích tečou slzy. Měla Naruta ráda, jako svého bratra, kterého nikdy nemněla.

  Kakashi stojí klidně. Všechny své pocity dusí hluboko v sobě. I on měl Naruta velmi moc rád. Byl to blázen, ale dalo se na něj ve všem spolehnout. Kolikrát jen díky němu vyhráli a přežili. Kolikrát kvůli nim málem zemřel. Dokonce hodně krát zachránil i jeho život. Přesto všechno, co spolu prožili, nikdo z nich neviděl Naruta plakat. Vždycky byl silný a každému dělal oporu. Dokonce i Sasukemu, se kterým kdysi pořád soupeřil. Sasuke, Sakura i Kakashi vzpomínají na všechno, co pro ně tento vždy usmívající chlapec uděl. Oni tři i jejich přátelé a lidé, které zachránil, nikdy nepochopili, kde bere takovou sílu, odvahu a ten hřejiví úsměv.                                                                                                Navěky to pro ně bude tajemství.

  Sasuke se zvedl s Narutem v náručí. Otočil se k nim a vyšel. Vyšel směrem do vesnice, kterou měli za úkol ochránit. Někteří lidé s té vesnice, kterou měli chránit, je vylákali do pasti ve, které teď zemřel ten nejlepší ninja, nejlepší přítel a nejštědřejší chlapec.

  Vešel do vesnice. Narutovo tělo měl ve svém náručí. Šel na náměstí, kde byli shromážděni všichni lidé s vesnice. Prošel davem a položil Naruta na kašnu, která byla přesně ve středu náměstí. Otočil se nazpátek k lidem a podíval se na ně velmi smutným pohledem.

  „Vidíte toho chlapce všichni?! Doufám, že ano. Teď vám všem něco řeknu. Tento kluk zemřel kvůli některým z vás. Můj nejlepší přítel se kvůli takovejm parchantům vzdal života. Vzdal se ho, protože vás všechny chránil. Chránil vás i ty, co nás vylákali do pasti. ON věřil, že ve vás je síla a odvaha, se kterou se postavíte těm hajzlům, co tuto vesnici napadají. Věřil ve vaše schopnosti a věřil, že jste čestní. ON vám důvěřoval!! A jak jste mu tu důvěru vrátili? Vrátili jste mu jí tak, že jste ho nechali zabít! Jen DÍKY němu teď žijete. Jak už jsem říkal, on vám důvěřoval a já jsem vám taky začínal věřit, ale teď vím, že nestojíte za tu námahu a že ON se zbytečně obětoval. Už s vámi končíme. Najděte si jiný idioty na hlídání“ mluvil na ně ve vzteku. Opravdu mu z nich bylo špatně, ale nejvíc mu bylo špatně ze sebe.

  Otočil se a podíval se Sakuře a Kakashimu do očí. Viděl v nich souhlas a bolest smíšenou se smutkem. Kývli na sebe a to znamenalo, že odchází. Sasuke přešel k Narutovu tělu a vzal ho do náručí. Nehodlal ho tu nechat. Chce ho pohřbít u nich ve vesnici. Chce, aby měl pořádný pohřeb.

  Vydali se davem ven z té zatracené vesnice. Cestou viděli v očích vesničanů soucit i pochopení. Pochopení toho, že na ně takhle řval a pochopení toho, že odcházejí.

  Cesta zpátky jim trvala bez zastávek dva dny a po celou tu dobu nesl Sasuke tělo chlapce, který měl sen. Sen, že se stane tím nejlepším hokagem a že k němu ostatní lidé budou cítit úctu. Udělal pro ten sen všechno. Tvrdě trénoval a pořád vylepšoval své schopnosti. Dokonce se naučil ovládat sílu Devítiocasé lišky. A teď je mrtvý. Už nikdy se mu ten sen nevyplní.

  Před bránou do vesnice se zastavili. Sakura i Kakashi pohlédli na Sasukeho. Vědí, že hned teď by klidně uvítal smrt s otevřenou náručí, ale byli jistí, že nezemře do doby, než pomstí Narutovu smrt.

  Vešli do vesnice. Koukali se na ně všechny oči lidí, které potkali. Hned, jak poznali, koho to nesou v náručí, se všichni rozplakali. Ženy, děti i muži a jejich přátelé se dali do breku. Nikdo z nich už nebral Naruta, jako nějakou obludu, ale braly ho, jako hrdinu. Už kdysi se pro ně stal Naruto symbolem odvahy, ale i bláznovství. Teď ho mají všichni rádi. Pro hodně dětí se stal vzorem. Hlavně pro Konohamaru. Pro vnuka Třetího Hokage. Teď k němu všichni cítí úctu, přesně tak, jak si Naruto vždy přál.

  Sasuke odnesl Narutovo tělo až před Třetího hokage a před všechny, kteří byli v místnosti. Nikdo z nich nevěděl, že Naruto zemřel. Dokonce i oni se rozplakali. Každý by si myslel, že to jsou nějaký slečinky, ale tak to není. Naruto se pro ně stal skoro synem. Všichni se za něj cítili odpovědní. Všichni na něj byli hrdí.

  Když se to dozvěděli ostatní týmy, tak se všichni rozešli do vesnic, kterým Naruto pomohl. Museli jím oznámit, že je Naruto mrtvý. Jeden s týmů šel nejdříve do Vesnice ukryté ve vlnách a tam to úplně všechny sebralo. Sebralo to každého. Každá vesnice, které Naruta poznali, věřily, že je nesmrtelný, že ho nic nedokáže zabít.

O pár dní později.

  Dnes se koná Narutův pohřeb. Všichni se shodli na tom, že ho pohřbí pod strom Sakury, kde věděli často Naruta vysedávat. Na jeho pohřeb se sešli stovky lidí. Sešli se všichni. Muži, ženy, děti a spousta ninju. Od učňů až po ty nejlepší. Tento den jsou všichni v černém kimonu. Teď pro ně existuje jen tahle chvíle.

  Dokonce se přestalo i bojovat. Všichni přišli na jeho pohřeb. Přišli proto, aby Narutovy složili úctu. I jiní s kým kdysi i teď bojovali, složili zbraně a přišli na pohřeb v míru.

  Sasuke, Sakura, Kakashi a spousta jiných pronesla smuteční řeč. V každé z řečí bylo řečeno, že je Naruto ten nejlepší hrdina, který kdy na světě žil.

  Po pohřbu se sešli všichni vůdci vesnic a různých žoldáků, aby dohodli jednu věc. Tou věcí byl věčný mít. Už nikdo netoužil bojovat. Každý věděl, že nikdo z nich se nestane legendou, jakou se stal Naruto. Všichni se dohodli ještě na jedné věci. Dohodli se na tom, že v každé z vesnic bude Narutova socha. Ta socha bude každému říkat, že ten chlapec je opravdu někdo, že i když se nikdy nestal hokagem, byl pro všechny ten, který zemřel kvůli vesnici, která ho zradila, a i když ho zradila, tak k nim necítil zášť ani odpor, ale cítil vůči nim lítost.

  Každý ninja, který se na tom pohřbu objevil, složil Narutovy stejnou přísahu jako dal Sasuke. A to slib zní: „Přísaháme ti Naruto, že chytneme a zabijeme ty, kteří zabili tebe. Nebudeme s nimi mít žádné slitování stejně, jako ho nemněli oni. Tak přísaháme!“ poslední dvě slova všichni zařvali, aby se to dostalo k Narutovím uším.

V ten den začal lov. Lov na jeho vrahy.