3. část s cyklu Sunny - Jak si mi to řekl
„Orrine?“ zakřičel Shelby, když se posadil na posteli, kde ležel. Rozhlédl se kolem sebe, ale vůbec nerozeznával věci v pokoji. Vůbec si nepamatoval, jak se dostal do toho pokoje, ani do té postele.
Dveře se otevřely a v nich se objevil Orrin. S úsměvem se díval na Shelbyho, kterému trčili vlasy do všech stran. Rychle k němu přešel a posadil se na postele.
„Dobrý večer, Shelby“ popřál mu.
„Jak jsem se sem dostal?“ zeptal se.
„Odnesl jsem tě sem. Spal si hrozně sladce a já jsem tě nechtěl vzbudit“ vysvětlil mu.
„A kde to vůbec jsme?“ prohlížel si Orrina, který vypadal dokonale a navíc překrásně voněl.
„Na tom tajném místě, o kterém jsem ti říkal“ usmíval se. Strašně se mu líbilo, jak Shelby vypadal.
„Já myslel, že sem pojedeme až zítra“ poznamenal.
„Já vím, ale nakonec jsem se rozhodl, že tě sem vezmu rovnou“ pohladil Shelbyho po obličeji. Očima sledoval jeho rty.
Shelby si toho všiml a záměrně si přes rty přejel jazykem. Sledoval, jak Orrinovy oči hltají každý pohyb, který jeho jazyk či rty udělají.
„Dojdu se vykoupat“ rozhodl se. Orrin několikrát zamrkal a přikývl.
„Tam je koupelna“ ukázal na jedny dveře. Shelby přikývl a postavil se. Přešel k tašce, kde měl svoje věci a vyndal si z ní čisté spodní prádlo a staré seprané tričko. Čisté věci si položil na postel a začal si svlékat tričko.
„Co je?“ zeptal se, když si všiml Orrinova mlsného pohledu.
„N…nic“ zakoktal se. Shelby si povzdechl a vydal se jen v kalhotách do koupelny. Schválně nechal dveře z velké části otevřené. Během několika vteřin se ozval zvuk puštěné vody.
Orrin sledoval dveře a přemýšlel nad tím, jak moc by vadilo Shelbymu, kdyby vešel do koupelny a stoupl si za něj. Kdyby mu pomohl se umít.
„Orrine!“ uslyšel, jak zavolal jeho jméno. Orrin se zvednul a postavil se ke dveřím.
„Ano?“ zeptal se.
„Umyješ mi záda?“ zeptal se nevině. Orrin překvapeně zamrkal.
„Ty chceš, abych ti umyl záda?“ zeptal se překvapeně.
„Sám si na ně nedosáhnu“ okomentoval to. Orrin se zhluboka nadechl a vešel do koupelny. Otočil se na dveře sprchy a uviděl siluetu Shelbyho nahého těla. Zhluboka se nadechl a otevřel dveře.
„Podáš mi houbu a mýdlo?“ zeptal se. Shelby si to vzal do ruky a otočil se i s tím na Orrina. Usmál se a podal mu to. Orrin si to vzal do ruky a v rychlosti si prohlédl Shelbyho tělo.
„Otoč se“ připomněl mu. Shelby se otočil a čekal. Orrin v rychlosti namydlil houbu a začal opatrně přejíždět přes Shelbyho záda.
Najednou upustil houbu a přitiskl se na Shelbyho záda. Bylo mu jedno, že bude mokrý. Bylo mu vše jedno, jediné co chtěl, bylo přitisknout se na Shelbyho. Hladit ho a líbat.
Shelby se k němu s úsměvem otočil a začal ho něžně líbat. Okamžitě z něj začal svlékat tričko, které odhodil stranou. Přitiskl se na Orrinovo tělo a znovu ho začal líbat. Rukama putoval po Orrinově nahém hrudníku. Když jeho prsty zavadili o pásek, okamžitě ho začali rozepínat.
Orrin si vyhoupl Shelbyho do náruče a vypnul sprchu.
Shelby mu obmotal nohy kolem pasu a tiskl se na Orrina.
Orrina šíleně vzrušovalo, jak se o jeho břicho tře Shelbyho vzrušený úd. Téměř ho to přivádělo k šílenství.
Odnesl Shelbyho až k posteli a opatrně ho do ní položil. Shelby si ho k sobě přitáhl za kalhoty a hltavě se vrhl na jeho ústa. Orrin se od něj odtáhl a sundal si kalhoty i s boxerkami. Opatrně si lehl na Shelbyho a znovu spojil jejich ústa v polibek.
Jejich vzrušené údy se o sebe třeli. Oba je to vzrušovalo na maximální možnou hranici. Shelby od sebe Orrina odstrčil a zadíval se do jeho obličeje.
„Chci, aby si mi to udělal“ řekl, jak nejklidněji dokázal.
„Nemusíme, pokud nechceš, Shelby. Já…mohu ještě přestat“ nechtěl ho do ničeho nutit.
„Já nechci, aby si přestal. Já chci, aby si pokračoval“ usmál se na něj. Orrin přikývl a natáhl ruku k nočnímu stolku. Otevřel šuplík a začal šmátrat po tubičce, kterou potřeboval. Nakonec ji našel a vyndal ji. V rychlosti ji otevřel a vymáčkl si trochu gelu na prst.
Znovu začal Shelbyho líbat a prstem začal pomaloučku pronikat do jeho těla. Orrin dělal vše proto, aby se Shelby uvolnil. Věděl, že je to potřeba.
Po chvíli přidal druhý prst a po chvilce přidal i třetí.
Když už uznal, že je Shelby dostatečně připravený, dal si na svůj úd vrstvu lubrikačního gelu a začal pronikat do Shelbyho nitra. Když v něm byl až po kořen, začal Shelbyho líbat. Moc dobře věděl, že si Shelby musel přivyknout na novou situaci.
Shelby se pohnul a tím sobě i Orrinovy způsobil slast, která projela jejími těly šíp. Orrin se začal pomalu pohybovat. Nechtěl to nijak uspěchat. Chtěl si to pořádně užít. Bylo to jejich první milování a to muselo být dokonalé.
Jeho pohyby se začali zrychlovat. Orrin pořád sleduje Shelbyho tvář. Hlídá na ní, jestli tam neuvidí jen maličký náznak bolesti, ale místo toho tam viděl obrovskou slast, kterou mu způsobovali jeho pohyby.
Jeho pohyby znovu zrychlili. Pomalu začínal zapomínat na Shelbyho. Chtěl ukojit své tělo, ale přesto propletl mezi jejich zpocenými těly ruku a uchopil Shelbyho vzrušený úd a začal rukou pohybovat ve stejné rychlosti, jakou přirážel do Shelbyho těla.
Vyklouzl z nitra Shelbyho těla a posadil se. Vytáhl Shelbyho na svůj klín a znovu do něj pronikl. Tentokrát to byl Shelby, kdo si mohl udávat tempo přírazů.
Když ucítil, že se blíží, zmámí pocit, proklouzl mezi jejich těly rukou a uchopil do ní Shelbyho naběhlí úd. Rukou začal pohybovat ve stejném rytmu, jakým Shelby přirážel na jeho tělo.
Jeho tělem proletěl výbuch rozkoše. Rukama sevřel Shelbyho boky a naposledy silně přirazil. Znovu uchopil Shelbyho úd a několika pohyby ukončil trýzeň Shelbyho těla.
Shelby objal Orrina kolem krku a přitiskl se na něj. Zhluboka oddechoval. Orrin ho objal kolem pasu a tiskl si ho na sebe.
Opatrně položil Shelbyho na záda a vyklouzl z něj. Postavil se a vzal si Shelbyho do náruče. I s ním se vyndal do koupelny, kde oba pořádně umyl a usušil je. Poté si ho vzal znovu do náruče a vydal se i s ním do jiného pokoje.
Položil ho do postele a lehl si k němu. Shelby se k němu přitiskl. Hlavu si položil na jeho rameno a ruku si přehodil přes jeho břicho.
„Nemáš hlad? Došel bych ti pro něco k jídlu“ nabídl se.
„Ne, je mi skvěle“ odmítl, ale jeho žaludek začal říkat něco jiného.
„Pro něco ti dojdu. Navíc sám mám hlad“ usmál se na něj. Políbil ho do vlasů. Postavil se a oblékl si kalhoty.
„Nemusel ses oblékat“ poznamenal.
„Proč ne? Nemohu po domě pobíhat nahý“ usmál se.
„Nemohl by si jedině tehdy, kdyby to nebyl tvůj dům nebo bychom tu nebyli sami“ namítl.
„Ale když budu vařit, tak by to bylo nejspíš nepohodlné, nemyslíš?“ byl rád, že se Shelbymu líbil i po fyzické stránce. Nahnul se k němu a políbil ho. Shelby ho objal kolem krku a jazykem pronikl do Orrinůvových úst.
„Nenasyto“ poznamenal s úsměvem.
„Copak? Nějak vadí?“ zasmál se.
„Vůbec mi to nevadí, naopak. Nejdřív se, ale musíš najíst. Bůh ví, jak dlouho si nejedl“ poznamenal.
„Dobře, dobře“ vzdal se a pustil ho.
Orrin se vytratil z ložnice a zmizel v kuchyni.
Shelby jen slyšel, jak o sebe bouchají hrnce a pokličky. Usmál se. Už dlouho nejedl jídlo, které by nevařil on nebo Briana.
Protáhl se a uvelebil se v posteli. Rozhlédl se kolem sebe a přemýšlel, kde vlastně je. Nedalo mu to a zvedl se z postele. Postavil se k oknu a podíval se na hvězdné nebe. Byl by rád, kdyby viděl na okolí, ale musel si počkat do rána.
„Kde to jsme, Orrine?“ zeptal se ho, když si všiml, že stojí ve dveřích.
„V mé chatě. Daleko od lidí“ odpověděl mu.
„Jak daleko?“ zajímal se.
„Hodně daleko“ položil tác na noční stolek a přešel k Shelbymu. Objal ho kolem pasu a přitiskl si ho na sebe.
„Pojď, musíš se najíst“ zašeptal mu do ucha. Shelby se k němu přitiskl a přikývl. Shelby se posadil na postel a přehodil přes sebe deku. Vzal si do ruky talíř a začal pomalu jíst. Mnohem raději by hltal, ale věděl, že je to nezdravé a mohlo by mu zaskočit.
Orrin stál u okna a sledoval ho. Přemýšlel nad tím, že je celý dům stvořený pro Shelbyho. Patřili k sobě.
„Nad čím přemýšlíš?“ zeptal se.
„Nad tím, že celý dům je jak stvořený pro tebe“ odpověděl mu popravdě.
„Jak to?“ nechápal.
„Dokonale sem patříš. Jako bych ho nechal postavit přímo pro tebe“ posadil se k němu.
„Myslíš?“ lichotilo mu to. Orrin přikývl. Sledoval, jak Shelby klidně jedl.
„Nad čím zase přemýšlíš?“ zeptal se znova.
„Nad tím, jestli si mě vůbec chceš vzít. Jestli chceš být mým snoubencem“ mluvil pravdu. Neviděl jediný důvod, proč by mu lhal. Shelby odložil talíř na stolek a posadil se blíž k Orrinovy.
„Chci jím být, Orrine. Chci jím být i přesto, že tě znám jen chvilku, ale je tu otázka, jestli ty chceš mě“ potřeboval to vědět.
„Samozřejmě, že si tě chci vzít“ natáhl ruce a přitáhl si Shelbyho blíž k sobě. Shelby si uvelebil v jeho klíně a nechal se obejmout jeho rukama.
„A navíc, vždycky se můžeme rozvést“ poznamenal tiše.
„Nikdy se tě nevzdám“ políbil ho do vlasů. Shelby zavřel oči a užíval si teplo, které vycházelo z Orrinova těla.
Po chvíli si Orrin všiml, že mu Shelby usnul v náručí. Usmál se. Připadalo mu to šíleně roztomilé.
Opatrně ho uložil do postele a lehl si vedle něj. Přitáhl si ho do náruče a oba je přikryl. Byl unavený, ale byl šťastný. Cítil, že konečně našel to, co mu dlouho chybělo. Po chvíli utekl do snů, které mu konečně umožní klidně spát.
Když se Orrin probudil, uvědomil si, že je v posteli úplně sám. Vyskočil z postele a rozhlížel se kolem sebe. V rychlosti si navlékl kalhoty a vyběhl z domu.
Vpadl do kuchyně, jako velká voda. Zastavil se uprostřed dveří s botou napůl nazutou na noze. Díval se k plotně, kde stál Shelby a v puse měl lžičku. Překvapeně se díval na Orrina, který stál na jedné noze.
„Co se děje?“ zeptal se nevině.
„Víš, jaký jsem měl o tebe strach!“ vykřikl.
„Cože? Proč?“ nechápal. Orrin k němu přešel a přitáhl si Shelbyho do náruče a z pusy mu vyndal lžičku. Odhodil ji stranou a nahradil lžičku svým jazykem.
Shelby ho objal kolem krku a přitiskl se na něj celým svým tělem.
„Proč si o mě měl strach?“ zeptal se, když aspoň trochu chytil dech.
„Vzbudil jsem se bez tebe. To mě vystrašilo“ usmál se a ukradl mu malý polibek.
„Často ses přeci probouzel sám, ne? Semnou si spal jen jednu noc“ poznamenal.
„Doufám, že to nebude poslední noc“ usmíval se. Tiskl si Shelbyho k sobě a užíval si to.
„Nemáš hlad? Povedlo se mi tu něco udělat“ pochlubil se.
„A nejen po jídle“ ukradl mu polibek a posadil se ke stolu. Shelby na něj vyplázl jazyk a nandal na talíř pár míchaných vajíček a slaninu.
Orrin si ho přitáhl k sobě do klína a Shelby se mu posadil na nohu. Na stůl položil talíř s jídlem a usmál se.
„Chceš krmit nebo to zvládneš sám?“ zeptal se a pozoroval jeho oči. Pohladil ho po krátkých černých vlasech, které trčely do všech stran.
„Dokážu to sám, ale ty se nehneš z mé nohy“ usmál se a vzal si vidličku do ruky a začal jíst.
„Aby ses neudusil, manžílku“ zašeptal mu do ucha. Orrin se zarazil v půlce pohybu a nakonec položil vidličku. Otočil se na Shelbyho a prohlížel si ho.
„Jak si mi to řekl?“ zeptal se. Nechtěl tomu uvěřit.
„Manžílku“ zopakoval mu s úsměvem.
„Ještě“ zaškemral.
„M-A-N-Ž-Í-L-K-U“ vyhláskoval mu to. Hrozně ho to bavilo, a líbilo se mu, že ho tak oslovoval.
„To je nádhera“ usmíval se.
„Když ty si manžílek, co jsem já?“ poškrábal se ve vlasech.
„Jsi moje nevěsta“ políbil ho na krk.
„Nevěsta? To, abych si sehnal bílé šaty“ zasmál se.
„Ne, bílou ne. Bílá se mi k tobě nehodí“ odmítal.
„Stejnak nemam rád bílou“ zamumlal těsně od jeho úst.
„A jakou máš rád?“ zajímal se. Chtěl o něm všechno vědět.
„Zelnou. Tmavě zelnou“ mumlal.
„Jak moc tmavou?“měl chuť ho políbit, ale odolával.
„Stejně tmavou, jako máš oči“ pohodlněji se na něj posadil.
„Mě se nelíbí“ zaškemral.
„Mě ano a strašně moc“ obhajoval.
„Tak to je jiná“ zvedl se Shelbym v náručí a začal Shelbyho líbat. Dal na stranu všechny hlouposti, které byli na kuchyňském ostrůvku, a posadil Shelbyho na něj. Přitiskl se na něj a líbal je. Shelbymu přišlo vhod, že byl Orrin bez trička, protože si mohl užívat jeho kůže.
Po chvíli se odtáhl a sledoval Orrinovy tmavě zelené oči.
„Děje se něco?“ zeptal se.
„Ne, jen se dívám. Vadí ti to?“ usmál se.
„Ne, nevadí“ zavrtěl hlavou. Orrin se od něj odtáhl a přešel k mrazáku.
„Nedal by sis zmrzlinu? Mam tu čokoládovou i ovocnou, ale čokoládová je stejnak nejlepší“ bavil se Orrin sám se sebou.
Shelby ztuhl uprostřed pohybu. Před očima mu vytanula vzpomínka na Sunnyho, který mu řekl úplně to samé před lety.
Jen tam stál a díval se před sebe. Nevnímal nic jiného než tu vzpomínku a bolest, kterou ta vzpomínka probudila.
Orrin se otočil, protože mu bylo divné, proč mu Shelby neodpovídá. Když si všiml jeho ztuhlosti i nevědomého pohledu, nechal zmrzlinu zmrzlinou a přiběhl k Shelbymu. Zamával mu před očima, ale Shelby vůbec nereagoval.
„Shelby?“ dostal strach. To se mu ani trochu nelíbilo.
Shelby několikrát zamrkal a pak se zadíval do Orrinových očí. Pousmál se.
„Omlouvám se, nechal jsem se unést“ omluvil se. Snažil se pořádně se usmát, ale vůbec mu to nešlo. Smutek a bolest na něm byli znát.
„Co se děje, Shelby? Co se stalo?“ vyzvídal. Chtěl vědět, co se stalo a jestli se to může stát znovu.
„Nic, jen mě napadla vzpomínka na Sunnyho. Už dlouho jsem na něj nemyslel, tak mě to překvapilo“ chtěl se usmát, ale bolest, která se probudila, se nechtěla uspat.
„Promiň, nechtěl jsem ti ho připomenout“ omlouval se. Měl pocit, že ta to může on a to, na co se ho zeptal.
„Ne, ty za to nemůžeš“ políbil ho na tvář.
„Opravdu?“ vyzvídal.
„Opravdu a dal bych si ovocnou“ pousmál se. Orrin přikývl a vrátil se k mrazáku a vyndal obě zmrzliny. Do misky dal velký kus ovocné zmrzliny a do druhé dal kus čokoládové. Vzal je do ruky a jednu podal Shelbymu. Chytil ho za ruku a táhl Shelbyho do obýváku, kde ho posadil na postel. Přesunul se k DVD přehrávači a pustil tam první film, na který narazil. Vrátil se k Shelbymu a posadil se.
Shelby se k němu přitulil a začal jíst zmrzlinu, kterou měl rád.
:-)
(Lachim, 16. 8. 2010 20:17)