5. část s Cyklu Setkání - Kde mam jistotu?
„Stýskalo se mu po tobě“ usmál se. Všiml si jiskření mezi Jolyonem a Darylem, ale nechtěl nic říkat. Ještě pořád byl Daryl jeho šéf a Jolyon byl jeho syn.
„Proč by se mu po mě stýskalo?“ dělal, jakoby nic nevěděl.
„Všiml jsem si jiskření mezi vámi“ dodal jakoby nic. Daryl si povzdechl. Věděl, že Hawk není tak hloupí, ale byl naopak velmi vnímaví. Pousmál se.
„Nevadí ti to?“ zeptal se.
„A co?“ nechápal.
„To, že chodím s tvým synem“ vysvětlil.
„Ne, nevadí mi to. Jsi nejlepší, koho měl za celou dobu“ usmál se. V Darylovy zahlodala žárlivost, ale věděl, že on má to nejmenší právo žárlit.
„Udělal jsem blbost. Obrovskou blbost“ povzdechl si.
„Co si provedl?“ znal všechny Darylovy vylomeniny už od doby, co byli děti. Vyrůstali spolu a tak se celkem dobře znaly.
„Víš, jak se dneska odpoledne odjel“ začal. Hawk přikývl. Daryl se zhluboka nadechl. Musel to aspoň někomu říct.
„Já…jel jsem do bordelu a tam…tam jsem ho podvedl“ vysypal ze sebe. Najednou se ozval třískot skla. Oba se najednou otočili a uviděli Jolyona, jak tam nehybně stál.
„Jolyone, já…vysvětlím ti to!“ snažil se ho zastavit, ale Jolyon se rozeběhl pryč. Daryl běžel hned za ním. Když byl kousek od něj, natáhl ruce a chytil Jolyona za zápěstí. S trhnutím ho stáhl k sobě do náruče. Jolyon sebou smítal a pěstmi byl do Darylovy hrudě.
„Nenávidím tě! Nenávidím!“ křičel na něj pořád do kola a po jeho tvářích se kutáleli slzy. Daryl ho pevně držel a v tom okamžiku si přál zemřít.
„Nech mě to prosím vysvětlit“ prosil ho. Jolyon se najednou uklidnil a zhluboka se nadechl.
„Okamžitě mně pusť“ jeho hlas byl chladný. Bez jediného náznaku citu. Bez nenávisti, pláče. Daryl povolil sevření a poté ho pustil. Jolyon od něj odstoupil několik krků. Se skloněnou hlavou se otočil a vydal se k schodu. Na prvním se zastavil.
„Nepřeji si, aby ses mě ještě někdy dotkl. Tímhle dnem jsem pro tebe přestal existovat. Pro tebe sem cizí“ pomalu vycházel schody, až zmizel v chodbě.
„Daryle, pořádně si to pohnojil“ přišel k němu Hawk.
„Já, nechtěl. Neudržel jsem se“ nevěděl, jestli přesvědčoval sebe, Hawka nebo Jolyona.
„On byl do tebe zamilovanej až po uši. Bylo to na něm vidět“ povzdechl si.
„Já opravdu nechtěl, Hawku. Vážně jsem to nechtěl udělat“ otočil se na něj. Hawk na něm viděl, že opravdu trpí za to, co udělal, ale on nic nezmohl.
„Zradil si ho a tuhle zradu ti neodpustí“ znal Jolyona moc dobře, aby věděl, co se bude dít.
„Co mám udělat, aby mi odpustil?“ otočil se na něj. Hawk si povzdechl. Nevěděl, co měl dělat. Chtěl Darylovy pomoci, ale zároveň byl na něj naštvaný.
„Hlavně ho nech, aby se uklidnil. Zradil si ho a to on jen tak neodpouští. Chce to čas“ nevěděl, co mě dělat. Měl Daryla nenávidět a pomoci Jolyonovy? Nebo má pomoci Darylovy a tím zajistit, aby oba byli šťastní? Povzdechl si. Na jeden den toho bylo až příliš.
„Jak dlouho?“ doufal, že to bude jen chvíli.
„Vsadím se, že to bude trvat dlouho. To ti jen tak neodpustí“ otočil se a vydal se do svého pokoje. Věděl, že bude nejlepší nechat Jolyona o samotě, než aby mu vnutil svou přítomnost. I Daryl se vydal do svého pokoje. Byl rozhodnut poslechnout Hawka a nechat tomu čas, i když by raději škemral o milost, než aby musel čekat.
Když procházel kolem Jolyonova pokoje, uslyšel vzlyky. Pukalo mu srdce nad tím, že za Jolyonovy slzy mohl on. Zastavil se u jeho dveří a zalomcoval kliku.
„Jolyone, prosím. Otevři mi“ prosil, ale nic se neozývalo.
„Udělám cokoliv, aby si mi odpustil a vzal mě zase zpět“ vydá se i policii, kdyby mu Jolyon řekl, že by to stačilo. Prudce se otevřely dveře a v nich stál Jolyon. Oči měl rudé od slz. Najednou ucítil na svém obličeji facku.
„U mě si skončil, Daryle. Už nikdy se do tohohle domu nevrátím“ dveře se zavřeli stejně rychle, jako se otevřeli. Daryl se chytil za bolavou tvář. Zasloužil si tu ránu. Zasloužil si jich mnohem víc. Pomalu se vydal do své ložnice. Lehl si do postele a přemýšlel, co bude dělat.
‚Hlavně ho nech, aby se uklidnil. Zradil si ho a to on jen tak neodpouští. Chce to čas‘ slyšel v hlavě Hawkův hlas. Lehl si na bok a podíval se z okna.
‚Jenže, jak dlouho mám čekat? Chci být s ním‘ povzdechl si. Zavřel oči a doufal, že se mu podaří usnout, ale nešlo to. Uprostřed noci se zvedl a vyšel z pokoje. Procházel domem a přemýšlel, co bude dělat. Nakonec se zastavil v garáži a díval se na auta, která mu patřila. Přešel k autu, které už pár dní opravoval. Ze stolu si vzal pás s nářadím a znovu se ponořil do opravy, aby aspoň na chvilku zapomněl na to, co provedl.
„Jolyone, uděláš něco pro mě?“ zeptal se ho Hawk, když seděli u snídaně.
„Co potřebuješ, tati?“ zvedl k němu hlavu.
„Odnesl by si Darylovy snídani do garáže?“ věděl, že od něj chce moc, ale musel něco dělat. Nemohl se dívat na to, jak se oba ničí. Jolyon byl celé dny zavřený ve svém pokoji a Daryl zase v garáži.
„Jak chceš, tati“ zvedl se a šel do kuchyně, odkud vzal jídlo pro Daryla. Pomalu se vydal do garáže, kde byl Daryl.
Vešel do garáže, aniž by dříve zaťukal. Bylo mu jedno, že se ho Daryl lekl a praštil se do hlavy. Na stůl položil tác s jídlem a otočil se k odchodu.
„Jolyone“ chtěl ho zastavit a Jolyon se doopravdy zastavil.
„Co ode mě chceš, Daryle?“ neotočil se k němu čelem. Toužil skočit do Darylovy náruče a schovat se v ní, ale nenáviděl ho za to, co provedl. Nenáviděl ho za to, že ho podvedl.
„Chci tebe, Jolyone. Chci, aby si mi odpustil. Udělám proto cokoliv“ div ho neprosil na kolenou.
„Podvedl jsi mě, Daryle. To se neomlouvá“ stál k němu zády. Cítil Darylovu blízkou přítomnost. Toužil po něm. Celé ty dny postrádal jeho blízkost, ale nedokázal mu odpustit. Věděl, že pokud se to stalo jednou, může se to stát znovu. Daryl ho mohl kdykoliv podvést a on tu bolest nechtěl znovu prožívat.
„Nikdy bych to znovu neudělal! Lituju toho!“ vykřikl. Jolyon sevřel ruce v pěst.
„Nevidím důvod ti věřit“ zašeptal a odešel. Daryl sevřel v ruce klíč a vší silou ho hodil na protější stranu.
„Sakra!“ zavrčel. Byl naštvaný. Na sebe, na Jasmín, na to co se stalo. Přešel ke zdi a svezl se podél ní k zemi. Do ruky si vzal chléb a zakousl se do něj. Sledoval dveře a přemýšlel, co bude dělat dál. Dal Jolyonovy několik dní a on má pocit, že ho Jolyon nenáviděl ještě víc, než na začátku.
„Takhle si zničíš celý dům“ řekl Hawk, který vešel do garáže.
„No a co? K čemu mi je?“ nezvedal se, bylo mu to jedno.
„To nevím, ale nechci, aby mě a Jolyonovy spadl na hlavu“ usmál se a posadil se naproti němu.
„Co mam dělat Hawku? Mám pocit, že mě nenávidí víc, než na začátku“ povzdechl si.
„To bych chtěl taky vědět. Nikdy jsem ho takhle neviděl“ i on byl na dně. Poznal, že byl do něj Jolyon zamilovaný až po uši, ale věděl, že Jolyon tak lehce neodpouští.
„Udělal bych cokoliv. Klidně se půjdu vydat policajtům, kdyby mi o to řekl“ opřel si hlavu o zeď.
„Řekl bych, že by tě nenáviděl ještě víc“ krotil ho. Věděl, že by to Daryl opravdu udělal, kdyby se přesvědčil o tom, že by se tak Jolyon k němu vrátil.
„Jo, to máš pravdu. Kdo by chtěl mít, co dočinění s mafiánem?“ pousmál se.
„O tom mi povídej“ lehl si na podlahu. Oba tam seděli a tiše přemýšleli, co budou dál dělat. Hawk nerad viděl Jolyona a Daryla takhle zničený, ale nadrbou stranu Jolyona chápal. Daryl přemýšlel nad tím, co má zdělat, aby se k němu Jolyon vrátil.
„Ty ho vážně miluješ, viď?“ chtěl si to upřesnit.
„Nikoho jsem nikdy nemiloval víc, než Jolyona“ nestyděl se mu na to odpovědět. Ani jeden z nich si nevšiml, že za dveřmi stojí Jolyon a poslouchá je.
Jolyon stál kousek od dveří a poslouchal o čem si Hawk s Darylem povídaly. Zatajil se mu dech při pomyšlení na to, že se zamiloval do mafiána a přitom byl i mafiánovým synem. Ale když slyšel, jak moc ho Daryl miloval, div se mu nezastavilo srdce. Nevydržel je poslouchat. Otočil se a odešel pryč.
„Slyšel jsem, že dneska jedeš do města“ nadhodil, aby zaměřil téma jinam.
„Jo, na jeden festival“ podrbal se ve vlasech. Úplně zapomněl, že by měl jít na nějaký festival.
„Tak to si tam užij“ usmál se.
„Když budete chtít, tak tam s Jolyonem přijďte“ navrhl.
„V kolik začíná?“ zeptal se. Daryl zvedl ruku a podíval se na hodinky, které měl na zápěstí.
„Já tam jedu za hodinu“ přemýšlel.
„My tam půjdeme chvíli po tobě“ chtěl je dát dohromady. Nebavilo ho sledovat, jak se Jolyon s Darylem ničí.
„Dobře, musím se jít osprchovat“ zvedl se ze zemně a na motor auta odhodil kus hadru, který byl zašpiněný od oleje. Vyšel z garáže a Hawka nechal samotného. Bylo mu jedno, co udělá. Věděl, že se o sebe umí Hawk postarat.
Daryl vešel do svého pokoje a zamířil si to rovnou do sprchy, aby ze sebe smyl olej a všelijaké aroma, které chytil od aut. Po pár minutách vylezl ze sprchy a ovázal si kolem beder ručník a druhý si přehodil přes hlavu. Vyšel ze dveří a šel rovnou ke skříni a vymýšlel, co by si mohl vzít na sebe.
„Proč si mě podvedl?“ ozvalo se ode dveří. Daryl se napřímil a podíval se ke dveřím, kde stal Jolyon a opíral se o trám dveří.
„Nedokázal jsem se udržet. Dlouho jsem nikoho neměl a já…já nechtěl jsem skočit po tobě a vzít si tě a tak…tak jsem tam jel…nevěděl jsem, jak se uklidnit a jediné co mě napadlo, bylo zrovna to…vím, že jsem udělal chybu a lituju toho!“ koktal jedno přes druhé. Chtěl říct miliony věci najednou, ale nevěděl co dřív. Sledoval Jolyona, který stál před ním a na jeho obličeji nebil ani jeden náznak odpuštění či nenávisti. Nevěděl, jak na tom v ten okamžik byl.
Jolyon před ním stál a přemýšlel o tom všem. Přemýšlel o tom, co by chtěl i o tom, co všechno by dokázal Darylovy odpustit, když mu odpustí nevěru. Věděl, že když ho Daryl podvedl jednou, mohl to udělat kdykoli.
„Kde mám jistotu, že to neuděláš znova?“ trápilo ho to. Daryla jeho otázka zarazila. Jakou mu mohl dát jistotu? Byl mafián a často lhal a téměř denně čekal policii nebo nějakého soupeře, který se ho pokusí zabít. Má dost odvahy do toho přivést Jolyona? Dokáže riskovat jeho život? Sledoval Jolyona, který se na něj díval a čekal na jeho odpověď.
„Já…já bych…“ koktal. Nevěděl, co by na to měl říct.
„Byl by si ochotný se vydat na pospas policii nebo svým sokům? Byl bys ochotný riskovat můj život?“ naznačoval mu, že ví kdo doopravdy je. Jen ho zajímalo, jestli to Darylovy dojde.
„Ty…sokům? Policii? Ty víš, že…“ nevěřil tomu, co slyšel.
„Jestli vím, že ty a táta jste mafiáni? Ano, vím to. A teď mi řekni, co by si udělal, abych měl jistotu, že mi něco znovu neuděláš? Že mě znovu nepodvedeš?“ překřížil na hrudi ruce. Měl šílenou chuť skočit do Darylovy náruče a schovat se v ní před vším, co v sobě dusil. Věděl však, že nemůže podlehnout jen tak lehce.
„Jistotu? Kdybych ti něco udělal, nechám se odstřelit. Nikdy si už nedovolím udělat něco, čím bych ti mohl jen trošičku ublížit“ říkal první, co ho napadlo. Nevěděl, ale jestli mu to pomáhalo.
„Jolyone věř mi, že ti odpřísáhnu vše, jen aby si mi to odpustil“ natáhl ruku a přitáhl si Jolyona k sobě, i když věděl, že riskuje.
Jolyon se jím nechal přitáhnout. Přemýšlel nad tím, jestli udělá dobře, když mu odpustí a odejde. Jenže věděl, že od Daryla by nikdy nedokázal dobrovolně odejít. Miloval ho i přesto, že ho Daryl podvedl.
Stulil se do jeho náruče a nechal Daryla, aby ho pevně objal a přitiskl si ho k sobě. Zhluboka se nadechl.
„Neměl si dneska někam jít?“ odvedl od toho řeč. Doufal, že Daryl pochopil, že chce být s ním.
„Jo, na festival. Nemusím tam jít“ tiskl si ho na sebe a byl rád, že ho mohl objímat.
„Chci tam jít“ odtáhl se od něj.
„Jen se obléknu a půjdeme. Jestli chceš, můžeš tam jít později“ až teď si uvědomil, že tam stojí jen v ručníku. Jolyon se od něj odtáhl a usmál se.
„Já se jdu převléct a pak můžeme jít“ odtáhl se od něj a zmizel z pokoje dřív, než Daryl stačil cokoliv říct či udělat.
Daryl nad tím jen zakroutil hlavou a začal se pomalu oblékat. Natáhl na sebe černé boxerky a černé plátěné kalhoty. Přešel ke skříni a začal se probírat košilemi a vymýšlel, kterou by si mohl vzít. Nakonec vytáhl tmavě zelenou košili, kterou si zapnul až na poslední dva knoflíčky u krku. Nazul si boty a vydal se do haly.
„Připraven?“ zeptal se ho Jolyon, který seběhl se schodů a postavil se vedle Daryla.
„Jistě. Kde je Hawk?“ myslel si, že s nimi půjde i Hawk, ale nikde ho neviděl. Jolyon se usmál a zavrtěl hlavou.
„Řekl, že za námi přijde později. Prý, abychom byli chvilku sami“ usmíval se. Daryl se zamyslel a pak se podíval ke schodům, kde stál Hawk.
„Už jdete?“ zeptal se ho Hawk, který zářil tichou radostí.
„Jo, opravdu nechceš jít s námi?“ zeptal se Daryl, protože byl nervózní s toho, že by měl být s Jolyonem sám. Před svou zásadní chybou by dal cokoliv za to, aby s ním mohl s Jolyonem zůstat sám, ale teď se toho bál. Bál se, že udělá další chybu a přijde o Jolyona a to on nechtěl. Bál se toho, jako nikdy ničeho.
„Přijdu později“ usmál se na něj. Daryl na něm viděl, že jim nechtěl překážet. Věděl, že to myslel dobře, ale upřímně měl hrůzu z toho, co se stane na tom festivalu.
„Pojď“ Jolyon ho chytil za ruku a táhl ho z haly ven.
„Pojedeme autem nebo půjdeme pěšky?“ zeptal se ho Jolyon s úsměvem. Všechny chmury a bolest, kterou cítil, zahnal do hlouby svého srdce. Chtěl na to zapomenout a pokusit se navázat na to, co se stalo před tím, než ho Daryl podvedl. Doufal jen, že se mu to povede a on bude šťastný a Darylovy polibky, jeho pohlazení a zamilovaná slova budou patřit jen a jen jemu.
„Autem“ rozhodl. Věděl, že tam budou dlouho a on nechtěl, aby byl Jolyon šel unavený domů. Jolyon přikývl a čekal, než Daryl vyjede autem z garáže a až tehdy nastoupil a společně vyjeli do města na festival.
Komentáře
Přehled komentářů
jistotu ?....tu nemá chlapec nikde :D , ale odpouštění v dnešní době už není výsadou, a lecos komu projde :D ale ještě že tohle prošlo _D kdyby ne ! asi by mě kleplo!!!!!!!!!
:D
(MoonWich, 17. 4. 2011 19:50)Tak jsem ráda, že mu Jolyon odpustil.:) Už se těším, co bude na festivalu.
:o)
(Wierka, 15. 4. 2011 19:46)odpustil mu.. :o) snad bude hodnej, a doufam že se nic nestane na plese ..
....
(ElenEstel, 14. 4. 2011 22:06)doufám že ho daryl znovu nepodvede jinak jsem ráda že si to urovnali
Jistotu ? :...
(sisi/ctenar, 18. 4. 2011 20:41)