Host z Okinawi - 7.část
Čeho je moc, toho je příliš
Vyvalí oči a vyprskne to co má v puse. Vyskočí od stolu a vrhne se ke kohoutku. Do pusy si nalije vodu. V zápětí ji vyprskne a zopakuje postup.
,,Proboha co děláš?“ vyvalí Leon oči a napije se. Ve vteřině věrně kopíruje Roye, jako správné dvojče. Já se smíchy zhroutím na zem.
Roy popadne konvici ze zbývajícím čajem a přivoní k ní. Pak vezme můj hrnek a napije se. Podívá se na mě a já v ten moment vyskočím, se smíchem na sebe hodím bundu a prásknu za sebou vchodovými dveřmi.
,,Tak tomu říkám pomsta. Nejen roztomilá zvířátka, ale i ocet. Jsem zvědavý s čím přijde příště.“ Zamračí se Leon.
,,Myslím, že jsme mu měli dát na výběr“ zamračím se.
,,Nebyl´s to náhodou ty, kdo ho první znásilnil?“ zeptá se Leon.
,,Jo byl. Nevíš jak si to vyčítám, ale nevzdám se ho“ přiznám.
,,Nevěděl jsem, že máš svědomí, ale měl jsem to čekat. Dokážeš mu odpustit víc než já. Něco ti řeknu. Taky se ho nedokážu vzdát.“ Koukne po mě.
Usměji se. Nic jiného jsem nečekal.
,,Co si myslíš o jeho rodině?“ zeptám se.
,,Má z ní moc velký strach a podle mluvy nejvíc z matky zjistím to.“ řekne rozhodně Leon.
Kývnu na tohle je nejlepší.
,,Podívej bude se mu to líbit?“ vytáhne Leon z krabičky stříbrnou vysouvací Nokii.
,,Bude“ usměji se.
,,Ještě mu naše hovory a paušál přesunu sem. Jen ho bude muset skovávat“ povzdechne si Leon.
,,On to zvládne“ usměji se při vzpomínce na mangy, které jsem náhodou našel, když jsem zakopnul o vyčnívající parketu.
Zazvoním u Elita. Musím si ještě něco vyřídit ze Zanem. Dveře mi otevře napůl svlečený Akio.
,,Je Lenny ahoj“ skočí mi kolem krku.
,,To chodíš takhle otevírat pořád?“ zeptám se jedovatě. Nemám moc dobrou náladu.
,,Omlouvám se nečekali jsme tě, pojď dál“ řekne zaraženě.
,,A Lenny mohli bychom si promluvit?“ zastaví mě jeho matka.
,,Jistě. Akio ať jsou všichni v ložnici“ otočím se na něj a políbím ho.
Akio přikývne a odběhne.
,,Jde o to, že Zane se nechce vzdát svých miláčků. Museli bychom mu nechat jeho pokoj a to také nejde“ povzdechne si.
Zamračím se to je vážně problém. Tuším, že zrovna tohle nebude jednoduché.
,,Promluvím s ním a tu máte ještě trochu peněz. Nepočítal jsem s ním“ hodím peníze na stůl a jdu k nim do pokoje.
Zane tam není. Povzdechnu si.
,,Počkejte tady“ obrátím se ve dveřích, naprosto ignorujíc jejich naštvané pohledy.
Jdu k Zanemu do pokoje. Leží na posteli a hraje si s Tinou. Zvedne ke mně pohled. Oči má zčervenalé od pláče.
,,To sis zavařil. Můžeš mi říct co tě to popadlo?“ zeptám se ho s povzdechem.
,,Už dlouho jsem doufal, že budu víc než kamarád, tohle byla šance. Netušil jsem..“zmlkne a podívá se za mě.
Otočím se a uvidím Akia.
,,Promiň, ale přišli si pro ty potvory“ střelí pohledem po Zanem.
,,Ať počkají“ vytáhnu telefon a doufám, že se za ten ocet nebudou moc zlobit. Po pěti minutách hovoru se usměji.
,,Zane vyber si jedno zvířátko o zbytek se postarají Ghetové“ povzdechnu si. Zane mi skočí kolem krku.
,,Slez ze mě“ zabručím.
Hned poslechne. Za chvíli přijdou ti dva s lidmi, kteří poodnáší akvária a klece.
,,Jak tak koukám můžeme být rádi, že tě napadli jen netopýři, hadi a štíři“ sleduje Leon přehlídku potkanů, pavouků, housenek a jiných potvor.
,,To máš pravdu“ skloní se Roy nad kudlankou. Pak si všimne akvária plného švábů a podobné havěti. Jen na sucho polkne, když si tu havěť představí v ložnici.
,,To bych do svoji ložnice nikdy nedal“ všimnu si jeho pohledu.
,,Tak to máme štěstí, že spíme u tebe“ obejme mě Leon a přitiskne na stěnu. Skloní se a než se nadám mám jeho jazyk v puse. Po nekonečné době se odtrhne. Vztekle se na něho podívám.
,,No už je to všechno. My půjdeme a ve čtyři ať jsi doma. Volali, že v tu dobu přijedou a nemáme ti to říkat. Jo a Leo má pro tebe dárek. A ten telefon máš přehozený zpátky“ promluví Roy a vytrhne mě z Leonova náručí. Další polibek a další jazyk v puse. Když se odtrhne ještě mi přejede rukou po zadku a odejdou.
Zaskřípu zuby. Tohle fakt přehánějí. Otočím se na ty dva.
,,Akio jdi do ložnice a Zane ty si sbal věci“ poslechnou. Dohlédnu na zana a zavedu ho do ložnice. Tam sedí všichni tři a tváří se jako bozi pomsty.
Zane si mlčky vybalí a sedne na velkou postel.
,,Tak jaký máte problém“ otočím se na ty tři.
,,Říkal´s, že budeme tři a teď je tu on“ ukáže prstem na Zana.
,,Ale toho jsme mu dohodily my“ ozve se Leon, který se znenadání objevil ve dveřích.
V momentě se všichni tři zatváří jinak a Zane si oddechne. Vděčně se na něj podívám.
,,Jo Lenny. Roy tu na pár hodin není, tak se obracej na mě a začni spát s mazlíčky“ koukne na mě.
,,Jistě pokud vy mě dáte v noci a ráno pokoj“ ujistím ho.
,,Nějak to vyřešíme a ty koukej být před čtvrtou doma.“ Napomene mě.
,,My ho, když tak vzbudíme“ ozve se Lief.
,,Fajn tak se měj“ přejde ke mně a políbí mě. Pak odejde.
Svalím se na postel. V momentě je nade mnou Lief. Sedne si na mě a skloní se.
,,Tak co bude s tím milováním“ zašeptá.
Převrátím se s ním a opřu se loktem vedle jeho hlavy. Zamračím se na něho.
,,Vy mi nedáte pokoj, že?“ zeptám se.
Zavrtí hlavou a zvedne se, takže má ústa kousek od mích. Přitáhnu si ho a políbím. Pak ho pustím a přitisknu na postel.
,,Řekl sis o to“ skloním se nad ním.
Ústy mu přejedu po krku, otočí hlavu, abych se k němu dostal snáz. Jedním tahem mu sundám triko. Pomalu přesunu ústa k bradavce, obkroužím ji a vsunu do úst. Jemně ho do ní kousnu. Z jeho úst vyjde zastenání. Pokračuji dolů a přitom mu rozepínám kalhoty. Rychle ho jich zbavím.
Natáhne se ke mně a začne mi stahovat triko. Nechám ho. Když sáhne na kalhoty uhnu. V tom mě políbí Zane a odvede tak mou pozornost. Pak zjistím, že kalhoty mám stáhnuté do půlky stehen. Vstanu a začnu se oblékat.
,,Tak to ne“ zachrčí Lief a shodí mě na postel. Přetočí mě na záda a začne líbat. Než se stačím vzpamatovat začne si hrát s mím penisem.
Jazykem přejíždí po celé délce a olizuje nateklou špičku. Ostatní mě zbavují zbytku oblečení. Nejsem s to jim bránit. Lief si na mě znovu sedne a začne se nabodávat na můj penis. Podle výrazu ho to bolí a tak prudce dosedne. Unikne mu výkřik bolesti a po tváři mu steče slza, ale jsem v něm celý.
Přetočím se i s ním a hrozivě se nad ním vztyčím.
,,Stálo ti to za to? Chtěl jsem tě na to připravit“ zavrčím.
,,Stálo. Jsi ve mně“ usměje se, skrz slzy, Lief.
Povzdechnu si. S ním to vážně není možné. Přitisknu se k jeho ústům a snažím se odvést pozornost od bolesti. Po chvíli se mi to povede a já se pohnu. Zalapá po dechu. Okamžitě přestanu.
,,Ne-e pokračuj prosím“ zastená a vypne se proti mně. Začnu pomalu přirážet. V jeho tváři se objeví nevýslovná slast. Chytne se mích ramen a já cítím jak mi nehty zatne do kůže.
Přidám na tempu a za chvílí cítím že vystříknu. Začnu si pohrávat s jeho penisem. Lief se v agonii prohne a vystříkne zároveň se mnou.
Vyklouznu z něho a lehnu si na záda. Unaveně zavřu oči. Cítím jak mě někdo začíná utírat. Pootevřu oči. Lief. Odsune se a na mé rty se někdo přisaje.
Otevřu je docela. Na mě sedí Eliot a zběsile mě líbá. Povzdechnu si a přitáhnu si ho k sobě. Je úplně nahý.
,,Vy si nedáte pokoj?“ zeptám se podrážděně.
Místo odpovědi se na mě podívá, vezme mi penis do pusy a začne mě dráždit. Jde mu to dobře, za okamžik jsem zrušený a on na mě nasedne stejně jako před tím Lief.
Na rozdíl od něj, hned začne vysedávat nehledě na bolest, kterou musí cítit. Převrátím se i s ním a hned začnu přirážet. Za nedlouho vyvrcholím i do něho. Hned z něho vyklouznu a zhroutím se na postel.
,,Miláčku zvládneš i nás?“ zašeptá mi do ucha Akio.
,,Ne“ věnuji mu vyčerpaný pohled a v momentě usnu.
Ucítím polibek.
,,Nechte mě být“ zasténám.
,,Miláčku je půl čtvrté, musíš domů“ třese mnou Lief.
Zasténám, proč naši musí přijet dnes. Ztěžka odlepím víčka.
,,Zatraceně. Chci sprchu“ vydoluji ze sebe.
,,Tak pojď“ povzdechne si Lief a s Eliotovou pomocí mě dovedou do sprchy. Oba vystrčím ze sprchového koutu a pustím si ledovou vodu. Když se vypotácím tak mě hned začnou utírat.
,,Co vy dva?“zeptám se.
,,V přádku podívej“ obrátí se na mě Lief zadečkem.
Plácnu ho po něm.
,,Běžte se obléct a doneste mi oblečení“ pobídnu je. Za chvilku ho tam mám. Obléknu se a vejdu do pokoje.
,,Máma ti připravila něco na povzbuzení“ usměje se na mě Akio.
Vděčně sednu na židli a sním vše co je tam připravené. Sotva dopiji čaj ozve se telefon.
Lief mi ho podá.
,,Halo“ ozvu se.
,,,Už jsi vzhůru? Jsem na letišti mám pro tebe přijet?“ ozve se Roy.
,,Jsem a nejeď. Jsem doma za okamžik Royi“ odmítnu nabídku.
,,,Dobře uvidíme se doma. Zatím“ zavěsí.
,,Tak já běžím kluci“ políbím každého a vyběhnu ze dveří.
K domu přiběhnu v momentě, kdy odjíždí dvě letištní taxi. Zpomalím krok a vydýchám.
Pak v klidu dojdu. Odemknu a ocitnu se ve víru šíleného mumraje. Naše slyším v obýváku a tak tam zamířím.
První co uvidím je úleva Leona a Roye, kteří se pohodlně opřou.
,,Kde jsi k čertu byl, vypadáš jako bys sis to rozdal s celou domácností“ všimne si mě máma.
,,S celou ne. Bylo nás pět, super grupáč“ neodpustím si.
Leon a Roy se kousnou do rtu, aby se nerozesmály, zatímco máma nabere do nachově rudé barvy.
,,Klídek byl jsem u Eliota. Zeptal jsem se ho jestli neví úkol, co jsme měli mít hotový na středu.“ Řeknu s přehledem.
,,A u toho jsi se rozcuchal?“ zeptá se naštvaně.
,,Ne jen jsem se nečesal. Považuji to za zbytečnost“ odpovím klidně.
Roy vyprskne čaj, kterého se právě napil.
,,Okamžitě se běž učesat, před návštěvou nebudeš chodit jako hulvát“ rozkřikne se.
,,A já myslel, že ..“ zarazí mě Royuv varující pohled.
,,Ale vždyť už jdu“ zabručím a otočím se na patě.
Učešu se a vrátím se do obýváku.
,,Co tu čumíš? Mazej udělat večeři“ vyjede po mě.
Beze slova se znovu otočím a zamířím do kuchyně.
,,Půjdeme mu pomoct“ uslyším Leona a zastavím se.
,,Ale on to zvládne“ slyším namítnout mámu.
,,Rádi vaříme a pět dní jsme na to ani nešáhli. Budeme jen rádi“ nedá se odbít Roy. Zároveň slyším jak vstaly a vydali se do kuchyně.
Rozběhnu se tam. Když vejdou jsem skloněný nad skříňkou s hrnci. Popadnou mě silné paže a posadí za stůl.
,,Seď a užívej si klidu“ doporučí mi Leon a s Royem se dají do vaření. Aniž bych hnul prstem je za okamžik připravená večeře. Vyskočím a začnu umývat nádobí. Zrovna ten moment si máma vybere na příchod. Rozhlédne se a vydá se pro zbytek návštěvy.
Rychle začnu dávat jídlo na talíře. Sotva postavím poslední talíř přijdou ostatní. Roy mě popadne a posadí.
Po večeři naházím nádobí do myčky a vyběhnu nahoru. Sednu ke stolu a začnu se zabývat školou. Pomalu mě únavou padá hlava.
,,Lenny ráno udělej snídani. Nebudu mít čas“ vletí máma bez zaklepaní do pokoje.
Apaticky přikývnu a v duchu si blahopřeji, že jsem si ještě nesundal triko s dlouhým rukávem.
Naházím věci do tašky a vydám se pod sprchu. Na poslední chvíli si vzpomenu a vrátím se pro pyžamo.
Pustím horkou sprchu nechám ji na sebe téct. Zavrávorám.
,,Proboha dávej pozor“ ozve se vyděšený Roy a obejme mě.
,,Jsem v pořádku. Jen jsem unavený“ zamumlám. Opřený o něj si umyji vlasy a tělo. Opatrně vyjdu.
Tam už je připravený Leon a hned mě utře.
,,Proboha to jsi spal se všemi?“ zeptá se mě když mě asi po páté zachytí, před pádem.
,,Ne jen se dvěma, ale vy mě dáváte taky zabrat.“ Zamumlám. Obléknu se a zamířím do postele.
Poslední co vnímám je mámina kontrola.
Cosi mě přejede pod nosem. Oženu se. Tichý smích a znovu.
,,Kruci dejte mi pokoj chci se pořádně vyspat“ zavrčím a otočím se na druhý bok.
Ucítím jak mě převrátí na záda a vzápětí mám jednoho v sobě.
,,Jste prevíti. Už tak mám problém přes den nespát“ zanadávám a otevřu oči.
,,Neboj mi máme něco co ti pomůže“ zamumlá mi Roy do ucha a začne přirážet. Steny mi tlumí ústy. Pak si mě vezme Leon. Obrátí mě na bříško a začne do mě pronikat. Konečně do mě vyvrcholí a pustí mě.
,,Už jste spokojeni?“ zeptám se jich jedovatě a napůl spící se vydám do sprchy.
Sotva ji pustím jsou tam oba dva.
,,Ne“ popadne mě Roy a otočí. Chytne mě za zadek a vysadí na svůj penis. Začne do mě pronikat.
,,Obejmi mě nohama kolem pasu“ řekne a já ho poslechnu. Ze zadu se ke mně přitiskne Leona a prudce do mě vstoupí. Křik pohltí Royuv polibek. Začnou se ve mně pohybovat. Když je po všem a pustí mě. Ani se neudržím na nohách.
Roy mě přenese v náručí na postel do které se hned svalím. Leon mi mezitím něco nalije.
,,Vypij to“ podá mi žlutavou tekutinu. Jsem tak unavený, že ani nepátrám po tom co to je a vypiji to. Kouknu na hodiny. Půlnoc. Zalezu do peřiny a spím.
Komentáře
Přehled komentářů
hmmm prej bylo nás pět-supr grupáč...fekt moc supr povídka :-)
:-P
(mauinka, 1. 7. 2009 8:38)